Karel Vaš se narodil 20. března 1916 v Užhorodě, který tou dobou patřil ještě Rakousku-Uhersku. Byl židovského původu, jeho otec působil jako advokát chudých. Nejspíš s ním neměl zrovna dobré vztahy. Když později přilnul ke komunistickým idejím a jeho otec onemocněl, odmítl mu pomoct, snad proto, že jej považoval za buržoazního nepřítele. Vystudoval osmileté gymnázium, poté právnickou fakultu na Univerzitě Karlově. Ještě předtím, než se stal komunistou, tíhl k anarchismu (sám to popisuje slovy: „Dělal jsem anarchistu...“). Poté vstoupil v roce 1933 do KSČ. Byl také tajemníkem Hnutí přátel Sovětského svazu a demokratického Španělska, ve kterém byla spousta studentů i profesorů. Účastnil se řady demonstrací, po jedné byl zatčen a odsouzen na 15 dní. Někteří jeho pamětníci tvrdí, že byl provokatér (tedy nejspíš spolupracoval s policií). Vrátil se do Užhorodu, kde pokračoval v agitaci. Poté, co se dozvěděl, že o něm ví maďarská bezpečnostní služba, rozhodl se, že uteče do svého vysněného Sovětského svazu. Své dceři vyprávěl, že když utíkal k hranicím, požádal místního, aby mu ukázal cestu. Ze strachu z prozrazení jej zabil (jeho dcera vypráví, že to okomentoval těmito slovy: „No co jsem mohl dělat, tak jsem to vyřešil likvidací...“).
V Sovětském svazu
Hned po přechodu hranic byl zadržen sovětskou pohraniční hlídkou. Poté, jako většina uprchlíků kteří nepatřili ke komunistickým špičkám, dostal preventivně 3 roky v gulagu. Ten popisuje jako hrozné místo. Vaš zde zhubl natolik, že měl jen něco okolo 35 kilogramů. Právě zde začíná jeho spolupráce s NKVD, donáší na spoluvězně. Z gulagu jej de facto zachrání generál Píka, který inicioval vznik československé jednotky u Buzluku, přihlásit se mohou i českoslovenští vězni z gulagu. Vaš je přijat až napodruhé, kvůli svému skleněnému oku. Nutno dodat, že je to na přímluvu důstojníka NKVD. Svou kariéru v armádě začíná u polního soudu, později v trestních oddílech. Už zde si liboval v násilí – společně s Reicinem a Šalgovičem zbili sovětského staršinu, načež byli důrazně upozorněni, že není možno fyzicky trestat vojáky. U polního soudu Vaš psal jeden rozsudek za druhým, spousta našich bojovníků kvůli němu putovala zpět do gulagu. Poté byl přeřazen k rozvědce, Reicin se stal jejím šéfem, Vaš pak jeho zástupcem. Rozvědka nesla název Obranné zpravodajství. Vaš velel zvláštním oddílům – byla to jednotka, jež šla v týlu vojska a střílela po těch, kteří podlehli strachu a otočili se a dali na útěk z fronty. Nestřílel tedy do nepřátel, ale do vlastních lidí. Další zajímavostí je, že byl chronickým lhářem (jak ukazují dokumenty, kde vystupuje). Tvrdil své dceři, že jizvu na boku utržil v boji. Ta později zjistila, že byl na operaci tlustého střeva. Vaš měl na frontě zadržovat řadu dívek, které znásilňoval. Měl však i řadu dobrovolných milenek. Jedna z nich byla vdaná a čekala s ním dítě. Když se návrat jejího manžela přiblížil, spáchala sebevraždu.
Revoluční teror
Než Vaš s vojsky Rudé armády dorazil do Prahy, věnoval se likvidování špionů na Slovensku. Plno domnělých kolaborantů, ve skutečnosti nevinných lidí, kvůli němu přišlo o život. Po osvobození republiky působil dále v OBZ, zároveň spolupracuje s NKVD a plní pro ni úkoly. Jeho řídícím důstojníkem NKVD je pražský rezident Chazanov. Jeho první úkol je pomáhat vystopovat Ukrajince a Rusy, kteří ze Sovětského svazu emigrovali. Poté měl likvidovat zbytky německé rozvědky. V jednom z protokolů naprosto otevřeně uvádí, že podněcoval své podřízené k užívání násilí, dokonce měl jednoho člověka nechat ubít k smrti. Příslušníci zvláštních oddílů, které Vaš vycvičil, vraždili německé civilisty. Jeho lidé spáchali masakr německých civilistů v Postoloprtech, popravili zde na 763 lidí, vraždění začali zastřelením pěti malých chlapců.
Generální prokurátor
Vaš je přemístěn na vojenskou prokuraturu, přičemž stále pracoval pro NKVD. Jeho prvním případem je generál Heliodor Píka. Je prozápadního zaměření a leccos v Sovětském svazu viděl, také zná některé utajované skutečnosti patřící do vojenského tajemství. Stalin má strach, aby tyto informace nepředal západním mocnostem. Rozhodne se jej nechat zabít. Je to právě Karel Vaš, kdo jej vyslýchá, je žalobcem a také i soudcem. Už samotné Vašovo figurování ve všech těchto třech funkcích ukazuje na absolutní zneužití justice. Heliodor Píka je odsouzen v hrdelním procesu, v němž mu nebyla dána možnost se obhájit (nesměl promluvit), proces byl tajný – bez účasti svědků. Jak skončil, víme všichni. Generál Píka dostal trest smrti.
Vaš přežil všechny své oběti a zemřel ve věku 96 v domově důchodců. V roce 2002 na něj generál Kácha připravil atentát, z rozrušení však dostal infarkt a zemřel. Karel Vaš tak kromě krátkého pobytu ve vězení v 60. letech zůstal nepotrestán.
ZDROJE:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Vaš
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obranné_zpravodajství
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bedřich_Reicin
Vrahem z povolání – Utrpení soudce Karla Vaše (2013, dokument)