Tisíce let před naším letopočtem
Stonehenge je kruhový komplex menhirů (kamenných bloků svisle zasazených do země), nacházející se na Salisburské pláni nedaleko městečka Salisbury. Název „Stonehenge“ pochází pravděpodobně ze staré angličtiny, nicméně není známo, co přesně výraz znamená. Vědci a badatelé se shodují, že „stone“ označuje kámen, tak jako je tomu i v současné angličtině. Pře ovšem nastává u druhé poloviny slova a slova jako celku. Existují dvě teorie – první říká, že celý název znamená v překladu „Kamenná šibenice“ od staroanglického „hencg“, tedy šibenice, druhá teorie pak tvrdí, že Stonehenge znamená „Zavěšený kámen“ od staroanglického „hinge“, tedy věšet.
Kdyby byl ovšem název největší záhadou tohoto kamenného kruhového komplexu, mnoho vědců a historiků by mělo asi mnohem klidnější spaní. Fascinující je primárně stáří stavby, neboť archeologické důkazy ukazují, že monument byl zkonstruován v několika etapách mezi lety 3000 až 1500 př. n. l.
Archeologický výzkum z roku 2008 odhalil další neuvěřitelnou skutečnost – na místě již 7 tisíc let př. n. l. žili lovci a sběrači, kteří si zde stavěli dřevěné příbytky. Místo, na kterém jsou v současnosti stále vystavěny kamenné bloky, tedy pravděpodobně lákalo lidi odnepaměti. Proč tomu tak je? To je záhadou.
25tunové kameny
Dalším impozantním faktem je samotná velikost některých kamenných bloků, které se v komplexu nacházejí. Některé z nich dosahují výšky až devíti metrů a hmotnosti 25 tun. Kompletní Stonehenge je složen ze dvou kruhů: vnější kruh je utvořen z pískovce z nedalekého lomu, vnitřní kruh je poskládán ve tvaru podkovy, přičemž kameny jsou vytesány z tzv. doleritu, jenž je specifický pro svůj namodralý nádech na řezu, nebo když je mokrý.
Otázkou i nadále zůstává, jaký měl vlastně Stonehenge účel. Existuje spousta různých teorií, spekulací a domněnek, žádná však nebyla zatím stoprocentně doložena. Část historiků se domnívá, že se jednalo buďto o „primitivní“ chrám k uctívání Bohů, místo pro léčení nebo o pohřebiště. Existují také teorie o tom, že byl Stonehenge jakousi astronomickou observatoří.
Anglický úřad pro ochranu anglických pamětihodností (English Heritage) má obecně problém s vykopávkami, což značně přispívá k tomu, že záhada Stonehenge nebyla stále plně objasněna. Většina relevantních údajů pochází z 20., 50. a 60. let minulého století – vykopávky však tehdy nebyly pečlivě zdokumentovány.
Jak se kameny dostaly na své místo?
Otázkou ve spojitosti se Stonehenge je také to, jak se některé kameny na místo dostaly. Je pravdou, že některé pískovcové bloky pocházejí z nedalekého lomu, ovšem středové „modré kameny“ pocházejí z dalekých hor ve Walesu. Ty jsou od místa vzdálené přibližně 240 kilometrů. Jak uvádí kniha 100 Mysteries of Science Explained, archeologové Timothy Darvill a Geoff Wainwright veří, že Stonehenge sloužil jako místo uzdravování. Prehistoričtí lidé dle jejich tvrzení dopravili na místo kameny z oblasti s přírodními prameny, o kterých předpokládali, že mají ozdravné účinky a léčivou sílu. Jak se však tehdy lidem podařilo přemístit gigantické kameny 240 kilometrů daleko, je stále nerozlousknutou záhadou.
Na kamenech totiž nejsou absolutně žádné známky a stopy po nástrojích, které by naznačovaly, že byly jakýmkoli způsobem vytěženy z jejich původního místa. Jedna z mnoha teorií říká, že většinu cesty odnesly kameny ledovce a lidé je pak pouze dotáhli na současné místo – důkazy ovšem chybí, jedná se o pouhé spekulace. Je mimo jiné také potvrzeno, že se nejednalo o ojedinělou stavbu. V okolí bylo lokalizováno dalších 17 míst, na kterých kdysi s největší pravděpodobností stály podobné „svatyně“. Nutností nebyl ani kamenný materiál, přibližně dvě míle od Stonehenge byla kdysi umístěna obdobná dřevěná kruhová stavba.
V roce 1986 byl Stonehenge zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Jedná se o největší britský monument a nejznámější pozůstatek doby bronzové. Architektonicky se jedná o nejsofistikovanější kamenný kruh na světě, který byl nepřetržitě používán více než dva tisíce let. Stonehenge každoročně navštíví tisíce turistů, nejvíce v den letního slunovratu, neboť Slunce vychází přímo nad patním kamenem. Ten stojí mimo kruh. V roce 2014 se u Stonehenge shromáždilo přibližně 37 tisíc lidí, kteří zde pozorovali nejdelší den v roce –přesně tak, jako možná dělali pravěcí lidé před několika tisíci lety.