Dne 10. března roku 1959 se Tibeťané spojili v obrovské národní vzpouře, obestoupili dalajlámův letní palác a vzepřeli se čínským okupačním silám. Nedlouho na to uprchl tibetský dalajlama před čínským potlačením národního povstání v Tibetu a překročil hranice do Indie, kde mu byl udělen politický azyl.
Okupace Tibetu
Začátek čínské okupace Tibetu lze datovat téměř o dekádu dříve, když v říjnu 1950 do země vtrhla vojska Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA). Bylo to jen rok poté, co komunisté získali plnou kontrolu nad pevninskou Čínou. Odpor proti čínské okupaci se během několika následujících let stupňoval.
Dalajláma se narodil v čínském Taktseru jako Tensin Gjatso a v roce 1940 byl jmenován 14. dalajlamou, což z něj nakonec učinilo náboženského a politického vůdce Tibetu. Na počátku 20. století se Tibet stále více dostával pod čínskou kontrolu až v roce 1950 komunistická Čína zemi definitivně obsadila.
Exil
O rok později byla podepsána tibetsko-čínská dohoda, podle níž se národ stal "národní autonomní oblastí" Číny, údajně pod tradiční vládou dalajlámy, ale ve skutečnosti pod kontrolou čínské komunistické komise. Vysoce nábožensky založený tibetský lid, který vyznává jedinečnou formu buddhismu, trpěl protináboženskými zákony komunistické Číny.
Po letech rozptýlených protestů vypuklo v březnu 1959 rozsáhlé povstání a dalajlama byl nucen uprchnout, neboť povstání bylo silně potlačeno čínskými vojsky. Dne 31. března 1959 zahájil trvalý exil v Indii a usadil se v Dharamsale, kde založil demokraticky založenou stínovou tibetskou vládu.
Genocida
Číňané přijali proti Tibeťanům brutální represivní opatření, což dalajlama označil za genocidu. Se začátkem kulturní revoluce v Číně se čínské potlačování tibetského buddhismu vystupňovalo, praktikování tohoto náboženství bylo zakázáno a tisíce klášterů zničeno.
Přestože byl zákaz v roce 1976 zrušen, protesty v Tibetu pokračovaly a dalajláma v exilu získal širokou mezinárodní podporu pro hnutí za nezávislost Tibetu. V roce 1989 mu byla udělena Nobelova cena za mír jako uznání jeho nenásilné kampaně za ukončení čínské nadvlády v Tibetu. V roce 2011 se jako dalajláma vzdal svých politických funkcí a ponechal si jen roli duchovního vůdce.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
