Vagíny v depresi
V 19. století se masturbace považovala za formu deviantního chování a ještě hůř byla přijímána u žen. Těm bylo už výchovou vštěpováno – a také se v to všeobecně věřilo – že nemají na rozdíl od mužů cítit žádné sexuální touhy. Že to něžnému pohlaví dokázalo trochu pocuchat nervy, to se dá snadno pochopit. Hormony totiž výchova nezastaví.
Nevypočitatelné výkyvy nálad žen se tehdy shrnuly pod diagnózu, kterou doktoři (byli to samozřejmě muži) jednoduše nazvali hysterie. Příznaky téhle rozšířené nemoci byly dlouhotrvající úzkosti, podrážděnost, nespavost, nafouklý žaludek a také „nadměrná vlhkost uvnitř pochvy“. A za to všechno mohlo ono „neklidné ženské lůno“, které se v extrémních případech doporučilo vyoperovat.
Hysterie podle doktorů ale šla léčit – a to tak, že pacientce byla poskytnuta „pánevní masáž“, kteroužto musel provádět specializovaný odborník, sám a ručně. Pacientky prostě přivedl k orgasmu a navrátil tak řadu nebohých žen k plnému zdraví – na nějakou dobu. Podle zápisků tehdejších odborníků na hysterii bylo provádění pánevní masáže a dosáhnutí „hysterického paroxysmu“ zdlouhavým, nudným a fyzicky namáhavým procesem.
Pánevní masáže by nejspíš byly ženám předepisovány dodnes, kdyby se v 80. letech 19. století neobjevil doktor Mortimer Granville a jeho vynález – elektromechanický masážní strojek na „uvolnění bolesti svalů“.
Zprvu běžel v doktorově ordinaci pomocí obrovského generátoru, mezi viktoriánskými dámami dosáhl ale takové oblíbenosti, že vyvinuli jeho menší, přenosnou verzi, kterou si „pacientky“ mohly odnést domů. První vibrátor změnil svět k nepoznání. A i když se o to snažil sám doktor Granville, diaognózu hysterie zvrátila jako mýtus až v roce 1952 Americká psychiatrická asociace. Muži už tedy vědí, že ať už jejich ženy byly sebeprotivnější, nechtěly po nich vlastně nic jiného než trochu potěšení.
A tady máte 8 zajímavostí z dějin lidské sexuality, nad kterými by si ukroutil hlavu i Sigmund Freud.