Psal se 16. říjen roku 1964, když se Čínská lidová republika po úspěšném jaderném testu oficiálně zařadila mezi země disponující atomovou bombou. Čína se tak stala pátým členem tohoto exkluzivního jaderného klubu a připojila se ke Spojeným státům, Sovětskému svazu, Velké Británii a Francii.
Projekt 596
Americké představitele čínský atomový test nijak zvlášť nepřekvapil – zprávy zpravodajských služeb již od 50. let 20. století naznačovaly, že Čína pracuje na vývoji atomové bomby, pravděpodobně za pomoci sovětských techniků a vědců.
Přesto následující úspěšný test čínského Projektu 596 vyvolal ve vládě Spojených států obavy. Na počátku 60. let minulého století zaujala Čína obzvláště radikální postoj, který obhajoval celosvětovou revoluci proti silám kapitalismu, a usilovně pracovala na rozšíření svého vlivu v Asii a nových afrických státech.
Konflikt v Asii
Test, který přišel jen dva měsíce po rezoluci o Tonkinském zálivu (rezoluce Kongresu, která dávala prezidentu Lyndonu B. Johnsonovi pravomoc reagovat na komunistickou agresi ve Vietnamu), vytvořil děsivý „výhled“ jaderné konfrontace a eskalace konfliktu v jihovýchodní Asii.
Zkouška se týkala také Sovětského svazu – rozkol mezi SSSR a komunistickou Čínou v ideologických a strategických otázkách se v roce 1964 značně prohloubil. Získání jaderného potenciálu Čínou jen zvýšilo napětí mezi oběma národy.
Sovětský svaz
Test mohl být pro Sověty podnětem k většímu úsilí o zastavení šíření jaderných zbraní. V roce 1968 tak podepsaly Spojené státy americké a Sovětský svaz Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Není divu, že si Sověti přáli omezení čínských jaderných sil, protože první čínské rakety středního doletu byly namířeny právě přímo proti Rusku.
Závody v jaderném zbrojení za studené války se v tu chvíli značně zkomplikovaly. Na světě bylo v tu chvíli již pět atomových velmocí. Čína v roce 1967 provedla také test termonukleární pumy. V roce 1974 se pak ve spolupráci se Sovětským svazem přidala do jaderného klubu také Indie.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
