Z telky do lavic
Vzít rozpoznatelnou, ale dosud politicky neaktivní osobu a poslat ji do politiky. Může to být super nápad a může vám to bouchnout do obličeje, jak by vám potvrdila většina Ameriky. Říkáme schválně většina, protože nesmíme zapomenout, že Hillary Clinton vyhrála popular vote.
V Česku jsou tyhle rozdíly obrovské. „Celebrita v politice“ může stát kdekoliv v celém morálním spektru od potomka imigrantů, který chce všechny imigranty vykopat ze země, až po, jak říká divadlo Járy Cimrmana, „oblíbeného disidenta na Hradě“. Většinou jde ale o herce, kteří si myslí, že mohou napáchat nějaké dobro a snaží se tak dlouho, dokud se vším tím politickým bordelem neušpiní a neunaví natolik, že už se nikdy nemohou vrátit k moderování Na vlastní oči.
Dali jsme dohromady malý lexikon českých lidiček, kteří měli pocit, že jsou dostatečně populární na to, aby se dostali do politiky, a v určitých případech si navíc mysleli, že mají co říct a občanům co nabídnout. Rozhodli jsme se uvést pouze lidi, kteří šli z kultury nebo veřejného prostoru do politiky přímo, takže dlouhodobé podporovatele si dáme příště. O Michala Davida, Richarda Krajča ani Jiřinu Bohdalovou tedy nepřijdete, nebojte. Taky jsme vypustili většinu disentu, protože to bychom museli vvyjmenovat polovinu Občanského fóra, a to je taky práce na jindy.
Jo, a zůstali jsme jenom v Česku. Ale Trumpům, Reaganům a Schwarzeneggerům se také ještě pověnujeme.