Příští týden mají hlavy evropských zemí na summitu odklepnout dohodu, podle které se bude příštích sedm let lajnovat rozpočet EU. Tentokrát je skoro dvakrát větší, protože k němu přibude balíček na obnovu evropských ekonomik po pandemii.

Balíček a rozpočet už neblokuje premiér Babiš, který se bál, že budeme koronakrizí málo zasaženi, teď ho stopnulo Maďarsko a Polsko. Vadí jim takzvaná pojistka právního státu.

Co je to vlastně ten právní stát?

Je to vlastně komické. Společenství sedmadvaceti zemí je od začátku postavené na tom, že jednotlivé země mají nějaký minimální demokratický standard. Tedy především nezávislost soudů, ale také svobodné volby, transparentní vládnutí, nestrannou státní správu a ochranu základních práv. To je podmínka členství a bez toho to moc nejde, protože na rozdíl od USA je to volný klub, kde nejsou žádní „federálové“, žádní vyhazovači, kteří by mohli do Maďarska naběhnout, když se tam třeba jakoby náhodou přihrávají dotace příbuzným premiéra.

mohlo by vás zajímat

Že hlídáme srbské hranice se mezi pašeráky brzy rozkřiklo, říká o své práci policistka Soňa Svobodová

Problém je, že jak jste jednou v tomto klubu, těžko vás někdo přinutí chovat se slušně. Za prvé kritéria jsou neostrá, nedají se vynutit automaticky, za druhé dělat ramena na spolumajitele klubu je vždycky problém. A za třetí „staré“ státy mají dost svého másla na hlavě, často se jim hlas Maďarska hodí a doplácejí tak na svoje pokrytectví.

Tentokrát čistým plátcům do evropského rozpočtu ale došla trpělivost a chtějí, aby proboha se alespoň u toho odklánění fondů a ovlivňování justice tolik nemlaskalo. A tak tyto podmínky, platné od začátku, navázaly na platby z rozpočtu. Samozřejmě není ideální opravovat rozbitou závoru tím, že vedle postavíte další. Ale taková je reálná politika umění možného.

Polsku, kde si vláda vyhazuje nejvyšší soudce dle loajality, to vadí hlavně kvůli vnitřnímu napětí ve vládní koalici, jak skvěle popsal Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky.

Viktor Orbán se zase bojí, že jeho bezstarostná jízda končí. A získal pro sebe i Slovinského premiéra, kterému pomáhal platit předvolební kampaň.

A co na to Babiš, pánové?

Problém je, že tady nejde o nějaké ústavněprávní disputace, ale o fungování Evropy. Pojede se sice podle rozpočtu provizorního, to není žádná katastrofa, ale zarazí se nové věci. A to je třeba balíček obnovy. Jak potvrzuje v naší analýze řada ekonomů, u nakopnutí ekonomiky platí, že více je více a dříve je lépe. Zatímco Čína už roste a USA pumpuje a bude pumpovat miliardy, Evropa přišla s první rychlou reakcí, z které platíme pomoc řadě podnikatelů, ale další vlna se může zadrhnout.

Pro českou silně exportní ekonomiku (pro představu - vývoz je navázán skoro na 80 % HDP České republiky) to samozřejmě není hlavní hřebíček do rakve. Nějak pojedeme dál, třeba díky Německu, které zatím těží z masivních rezerv. Ale pomalejší růst jihu znamená pro nás třeba větší závislost na severských zákaznících a další tenzi v rámci EU, která určitě byznysu neprospěje.

Má to i jiné nezamýšlené důsledky. Česko třeba čeká na velké fondy na obnovu uhelných regionů, nebo česká veřejnost na evropskou pohraniční stráž Frontex, do které nový rozpočet přesouvá mnohonásobně více peněz.

Andrej Babiš se, pokud vím, k tomu zatím nevyjádřil. Ostatně je rozpolcen mezi tím, že jiné kamarády než V4 v Evropě moc nemá, a že po zatnutí masivní sekery do státního rozpočtu potřebuje 950 mld korun, které máme dostat z EU na následující roky, ještě více – zhruba polovina všech investic naší vlády je financovaná z evropských peněz.

mohlo by vás zajímat

KOMENTÁŘ: Řecko a Itálie volají o pomoc kvůli migraci. Kam je pošleme tentokrát?

Migrace nebo orgie

Viktor Orbán proti pojistce vlády právy vytáhl nejsilnější kalibr. Migraci. Tvrdí, že pojistka je ve skutečnosti trojským koněm pro přijímání uprchlíků. U domácího publika mu to zafunguje, ale celoevropsky je to nesmysl. Za prvé pojistka se o menšinách, médiích ani migraci nezmiňuje. Je namířena podle všeho především na případy, kdy daňové poplatníky Evropské unie zkrátka už nebaví posílat peníze do země, kde Orbánův otec, zeť i bratr čerpají miliardy na dotacích v podivných tendrech a předražených zakázkách. Proto také vzniká úřad evropského žalobce pro fondy. Co se týče sporu o migraci – ten s tím nejspíš nesouvisí - už nyní se může řešit u soudu EU, není potřeba pojistka. A za druhé právě vzniká nová dohoda o migraci, kterou přivítala i česká vláda a nejspíš žádné povinné přerozdělení obsahovat nebude.

Co z toho lze věstit? Nejpravděpodobněji to dopadne tak trochu poklausovsku. Do pojistky se explicitně napíše, že o migraci nejde, a podaří se jí prosadit. Ale stát se může asi úplně cokoliv. Jako tuto středu, kdy důležitý europoslanec za Maďarskou vládní stranu utíkal před policí z ilegální party, kterou belgický bulvár popsal jako „homosexuální orgie s extází“. To Orbánově image nepochopeného obránce konzervativních hodnot proti zlé Západní Evropě moc důvěryhodnosti před klíčovým summitem nepřidá.