V byznysu kolem Airbnb se totiž hýbe poměrně dost peněz, takže je až podivné, že se Finanční správa rozhodla podívat na krátkodobé ubytovací služby až nyní. Podobně to před pár lety bylo i s aukčním webem Aukro.cz. Podle vládní analýzy z roku 2017 se totiž ukázalo, že stát na zatajovaných pronájmech v Praze ročně přijde o téměř půl miliardy ročně na daních, není teda divu, že se stát rozhodl, že si na pražské pronajímatele posvítí.
Otázkou však je, odkud Ministerstvo financí vzalo údaje o uživatelích Airbnb. Jednou z možností je, že je Airbnb českým úřadům na vyžádání předalo. Druhou možností je, že si údaje Finanční úřad vyžádal přímo od českých bank, přesněji u České spořitelny, u které má podle informací Hospodářských novin Airbnb účet, skrz který tuzemským uživatelům webové služby vyplácí odměnu. Doposud daně z Airbnb platili jen ti, kteří se dobrovolně přiznali.
Co se týče služeb Airbnb nebo Uber, tak se samozřejmě už dávno nejedná o princip sdílené ekonomiky, ale o klasický byznys, na kterém nejvíce vydělávají provozovatelé webových a mobilních aplikací. Otázkou je tedy, proč se Ministerstvo financí ČR nezaměří i na provozovatele služeb typu Uber nebo Airbnb. I ti by tu přeci měli platit daně, jelikož zde podnikají a vydělávají peníze.
V dubnu 2017 bylo na Airbnb kolem 16 tisíc nabídek ubytování v celé ČR, z toho dvě třetiny v Praze. Zásadní otázkou zůstává, kolik procent z pronajímatelů své příjmy z krátkodobého pronájmu skutečně přiznalo.
A zde se chce David Rath stát senátorem.