Nouzový stav

Pandemická situace v Česku je stále zoufalá. Můžete to vyčíst nejenom ze zpráv nebo… pohledu z okna, ale i z toho, jak politici operují s časovými úseky. Podle Jana Hamáčka kupříkladu bychom měli být „do dvou měsíců z nejhoršího venku“. Což je věta, u které se chce jednomu skočit z mostu.

Co se týče protiepidemických opatření, vláda si chce nechat prodloužit nouzový stav. V současném nastavení totiž platí do konce října. Babišův kabinet se celkem oprávněně bojí, že na Velikonoce, tedy na první dubnový víkend, nevydrží občané sedět doma na zadku. Oprávněná obava je to hlavně proto, že i loni touhle dobou, kdy se Česko koupalo v zodpovědnosti, se chodilo koledovat jako by se nechumelilo.

O nějakém miniaturním opatrném rozvolňování se uvažuje ve vládě až po Velikonocích, i když je ministr zdravotnictví Jan Blatný pochopitelně proti. Určitě to ale nebude mít vláda se sháněním podpory pro nouzový stav lehké, protože už minule si to vyhaluzila přes hejtmany; a tentokrát má koalice SPOLU svůj vlastní rozvolňovací plán, podle kterého bychom od dubna už v nouzovém stavu být neměli.

mohlo by vás zajímat

Japonsko žádá Čínu, aby přestala análně testovat jeho občany

Testování

Dalším důležitým aspektem, jenž se má dnes projednávat, je testování ve firmách. V podnicích nad devětačtyřicet zaměstnanců se teď má testovat jednou týdně, ale uvažuje se o modelu, kdy budou muset testovat i malé podniky do děvětačtyřiceti osob a ty velké budou muset na politiku dvou testů týdně.

A všechna tato opatření jsou mimořádně potřeba, protože situace se rozhodně nelepší, maximálně se pomalu stabilizuje. Z testovaných osob se včera odhalilo nejméně infikovaných od poloviny února. Což je sice milé, ale působivé určitě ne. Situace zůstává nadále kritická.