Česká koruna pokračuje ve svém posilování. Jak je to možné? Částečně za to může i měnová politika ČNB, která poslední dobou razantně zpřísnila pravidla. Více se dozvíte v aktuálním komentáři od Lukáše Kovandy.
Česká koruna dnes pokračuje ve svém zpevňování. Dopoledne podle údajů Bloombergu vůči euru posílila pod 24,90 za euro, až na 24,873. Od roku 2012 dosáhla silnější úrovně pouze v pěti obchodních dnech, vesměs v únoru 2020, před vypuknutím pandemie.
Koruně svědčí činy, ale zejména slova České národní banky, která nyní slibuje i pro první čtvrtletí roku 2022 citelné zvyšování své základní úrokové sazby. Dosavadní razantní zpřísňování měnové politiky ČNB vede k tomu, že se měnové podmínky v ČR utahují nejrychlejším tempem v ekonomicky rozvinutém světě. To zatraktivňuje korunu v očích mezinárodních investorů, kteří tak stále vnímavěji reagují na prováděné i signalizované navyšování základní úrokové sazby ČNB.
ČNB razantním zvyšováním své úrokové sazby usiluje zmírnit na horizontu své měnové politiky, tedy pro období prvního pololetí roku 2023, inflační očekávání lidí i firem v ČR.
Trh v tuto chvílí předpokládá, že během prvního čtvrtletí 2022 vzroste základní sazba ČNB ze stávající úrovně 3,75 procenta na 4,5 procenta. Nelze ale vyloučit růst až na 4,75 procenta. Její růst na 4,75 procenta by znamenal, že rozdíl mezi základní sazbou ČNB a základní sazbou Evropské centrální banky odpovídá 4,75 procentního bodu, a je tak nejvyšší od dubna 1999, tedy prakticky za celou dobu existence eura.
Potenciálně nejatraktivnější úročení koruny v porovnání s eurem za poslední bezmála čtvrtstoletí je pochopitelně značným lákadlem pro mezinárodní investory, kteří do koruny přeskupují stále větší část kapitálu, což způsobuje její zpevňování.
Koruna tak zpevňuje výrazněji než srovnatelné regionální měny, tedy polský zlotý a maďarský forint. Koruna letos vůči euru zhodnotila o pět procent, zatímco zlotý vůči společné evropské měně oslabil o 0,9 procenta, a forint dokonce o 1,8 procenta.
Mezi svátky tradičně na světových devizových trzích panuje slabší obchodní aktivita, což může zpevňování koruny přechodně nadmíru nahrávat. Také ovšem objektivně zmírňují obavy z omikronu, relativně nové varianty covidu, takže se daří rizikovějším aktivům, jako jsou akcie na Wall Streetu nebo právě středoevropské měny.
Koruna prolomila hranici 25 korun za euro poprvé od února 2020 už letos na Štědrý den a rovněž předevčírem, vždy ale pouze na krátkou dobu. Teprve včera hranici prolomila trvaleji a citelněji.
Silnější koruna obecně zlevňuje například pohonné hmoty nebo elektroniku. Přidělává však vrásky na čele vývozcům, jimž ubírá na zahraničních trzích na konkurenceschopnosti.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
