24. června 1942 - černý den pro obyvatele obce Ležáky a celou naši historii. Mstu nacistů za napomáhání strůjcům atentátu na Reinharda Heydricha přežily z této osady na Chrudimsku jen dvě děti. Všichni ostatní byli zavražděni, obec pak vyrabována a srovnána nadobro se zemí.
Lidice nebyly jediné
Na místě někdejší kamenické osady Ležáky, která sehrála za druhé světové války významnou úlohu, protože posloužila jako úkryt pro parašutisty skupiny Silver A i vysílačky Libuše, najdeme dnes památník, který sestává z vyznačených půdorysů původních budov.
Zhruba 8 měsíců poté, co německý wermacht obsadil naše území, vznikla v obci Ležáky protihitlerovská odbojová organizace s krycím názvem „Čenda“. Jejím hlavním iniciátorem byl totiž Čeněk Bureš. Do organizace byli zapojeni nejenom obyvatelé obce Ležáky, ale i lidé z blízkého okolí. Členové organizace poslouchali zahraniční rozhlas a předávali zprávy, navíc měli získávat zbraně z různých zdrojů. Odbojová organizace tak měla značný palebný arzenál.
V lednu 1942 sehrály Ležáky důležitou roli - díky svému zapojení do odboje se staly důležitou základnou pro české parašutisty vysazené na území protektorátu. Cílem výsadku byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jednalo se o parašutistický výsadek operace Silver A.
Do Ležáků se parašutisté dostali 5. ledna, tedy zhruba týden po úspěšném seskoku. Výsadkáři zde našli to nejdůležitější pro další zvládnutí operace - zázemí. Z Ležáků měli parašutisté navázat spojení s londýnskou centrálou. Vysílací stanice Libuše se do Ležáků dostala spolu s prvním parašutistou Jiřím Potůčkem. Parašutisté hledali místo, kde by byla vysílací stanice umístěna. O několik dní později byla stanice ukryta ve strojovně v lomu Hluboká. O spojení s Londýnem se radiotelegrafista Jiří Potůček poprvé pokusil 9. ledna 1942. Bez úspěchu. První úspěšný kontakt se podařil o šest dnů později.
Atentát na Reinharda Heydricha
Přes vysílací stanici Libuše přišlo mj. potvrzení, že má být uskutečněn atentát na Reinharda Heydricha. Přínos Libuše byl významný. Vysílačka umožňovala kontakt mezi domácím a zahraničním odbojem v Anglii. K samotnému atentátu došlo 27. května 1942 - Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Německé velení bylo šokované, s něčím podobným vůbec nepočítaly.
Zastupující říšský protektor zemřel 4. června v nemocnici Na Bulovce. Odstartoval hon na parašutisty a všechny jejich pomocníky. Zlom nastal 16. června 1942, na pražském ústředí gestapa se přihlásil jeden z parašutistů - Karel Čurda, příslušník výsadku Out Distance. Díky němu se nacisté dostali k lidem, kteří věděli, kde se parašutisté ukrývají.
Velká akce pražského gestapa na sebe nedala dlouho čekat. Hlavní pozornost byla soustředěna na kostelu sv. Cyrila a Metoděje, kde se parašutisté ukrývali. Všech sedm jich při obléhání zahynulo, šest spáchalo sebevraždu, jeden podlehl těžkým zraněním. Ale to nacistům nestačilo, pokračovali v pátrání po dalších spolupracovnících parašutistů a členů odboje.
Čurdovo udání přivedlo gestapo až do konspiračního bytu manželů Krupkových v Pardubicích, kde se 19. června podařilo najít válečný deník nadporučíka Alfreda Bartoše, který obsahoval nejenom depeše odvysílané prostřednictvím Libuše do Londýna, ale i jména a adresy spolupracovníků. Následovaly velké razie. Gestapo mělo první stopy o zapojení Ležáků do odboje. Jiří Potůček ještě stačil odvést vysílačku Libuše do Krkonoš, krabice od ní však zůstala na místě.
Černý den naší historie
Akci proti Ležákům zahájil 24. června 1942 velitel pardubického gestapa Gerhard Clages. Ležácká osada čítající pouhých 9 domů byla ve 13:30 obklíčena a všichni místní obyvatelé byli odvedeni do nedalekého lomu. Akce byla krutě promyšlena a kontrolována z Berlína, byli chyceni i všichni obyvatelé Ležáků, včetně těch, kteří dojížděli za prací do jiných obcí.
Všichni byli kolem páté hodiny odpolední převezeni na pardubický Zámeček. Celkem se jednalo o 47 mužů, žen a dětí. Následně došlo v osadě Ležáky k rabování. Jednotlivá stavení byla zapálena, srovnána se zemí pak byla až později.
Popravy ležáckých obyvatel byly zahájeny po deváté hodiny večerní. Všichni starší patnácti let byli zastřeleni, tj. 34 z nich. Jejich těla byla spálena v pardubickém krematoriu a rozprášena. Třináct ležáckých dětí bylo ještě v noci z 24. na 25. června převezeno do Prahy a následně od internačního tábora v Lodži. Jedenáct z nich zemřelo 25. července 1942 v koncentračním táboře v polském Chelmnu v plynové komoře. Přežily jen dvě dívky, které byly poslány do Německa na převýchovu.
Přečtěte si také o 5 filmech zabývajících se atentátem na Heydricha
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
