Nebyla v našich dějinách jediná, podobnou bestií měla být jistá Markéta z Borotína. V Paskovském zámku měl zase žít pán, který si s sebou z cest přivezl lvy. Byl velice krutý a nejenže mořil lidi vysokými daněmi, také si mezi místními dívkami vybíral milenky. Která se mu znelíbila, tu měl přenechat svým sluhům. Některé však čekal daleko horší osud. Byly hozeny do výběhu se lvy a zámecký pán se kochal brutální podívanou. Pozdější majitelé nechali jako vzpomínku postavit sochy lvů a plastiky pěti žen (dodnes možno na zámku vidět).

Příběh krvavé karlštejnské paní

Příběh Kateřiny z Komárova není nikde zachycen – v žádné kronice, vzpomínkách. Ovšem soudy tehdejší doby fungovaly tak, že se veškerá svědectví (tehdy se užíval výraz „svědomí“) zaznamenávala písemně, nebo byla rovnou podána ústně (ne každý byl gramotný). Případ Kateřiny se zachoval v soudní knize. Jedná se o patrně jediný důkaz, který se rodině nepodařilo zničit, i když text týkající se případu je alespoň přeškrtnut.

Kateřina z Komárova se narodila do rodu Pešíků. Její otec nechal v Komárově postavit tvrz a právě tam se Kateřina narodila. Již od svého dětství měla být rozporuplným člověkem, od 12 let disponovala vlastními služebnými. Ty však brzy odcházely, s mladou šlechtičnou nevydržely. V mládí se měla zamilovat do místního kováře Kryštofa. Její rodina však sňatek zakázala a jemu přikázala, ať se co nejdříve ožení. Vše nejspíš za zády Kateřiny. Když se dozvěděla, že její milý již ženu má, nechala jej prý srazit koněm. Vypráví se také, že měla být při projížďce znásilněna.

Příliš přísná

Její rodině se ji povedlo provdat (patrně se o její povaze již roznesly zvěsti). Za manžela si vzala Jana Bechyně z Lažan. Jeho bratr byl karlštejnský purkrabí a i on zde měl své povinnosti. Existuje verze, že i na Karlštejně měla umučit dívku. Její tělo poté měla prohodit záchodovou šachtou. Zatímco její manžel odjížděl za povinnostmi na Karlštejn, ona si na tvrzi v Pičíně (kde se přestěhovala za svým chotěm) užívala krvavé orgie. Tvrdě trestala jakýkoliv prohřešek. Zaměřovala se hlavně na dívky a nejvíce nesnášela promiskuitu a laškování. Trest byl často tak tvrdý, že jej mnohá děvčata nepřežila.

Soud

Obětí by bylo pravděpodobně více, kdyby nebylo Václava Hájka z Libočan. Byl to právě tento slavný český kronikář, který Kateřinu usvědčil. Václav Hájek byl kněz a ve své době také typ člověka, kterého můžeme nazvat kariéristou. Soud byl veden původně pro pomluvu, jelikož zmíněný kronikář měl o Kateřině říct, že trýzní své poddané. Byl tedy Kateřinou žalován pro pomluvu. Soud se táhl dlouhou dobu a mnozí šlechtici nechtěli svědčit (někteří za to byli i potrestáni). Ovšem nakonec se našel svědek, otec děvečky zaměstnané u Kateřiny. Viděl, jak vynesli dvě mrtvé dívky, a on sám měl být také obětí bití, až měl strach, že zemře. Poté vypovídali další svědci ve prospěch Kateřiny. Nakonec získal soud další dvě svědectví, která se potvrzovala.
Rozsudek byl krutý a na tehdejší poměry nezvyklý. Obvykle v podobných případech dostal šlechtic doživotní vězení. Kateřina však měla být zavřena do věže a ponechána zde svému osudu. Zemřela tedy hlady, podle legendy její utrpení muselo být nezměrné – když ji našli mrtvou, měla okousané konečky prstů.

ZDROJE:

https://www.stoplusjednicka.cz/dabel-v-brokatu-bestialni-zlociny-urozene-kateriny-z-komarova

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl%C5%A1tejn

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kate%C5%99ina_z_Kom%C3%A1rova

https://badatele.net/karlstejnska-bestie-ceska-alzbeta-bathoryova/