Kousek Ameriky uprostřed Moskvy

Na konci 50. let, uprostřed vypjaté studené války, se stalo něco překvapivého. Na základě jednání mezi vládami Spojených států a Sovětského svazu se měla část moskevského parku Sokolniki změnit na malý kousek Ameriky uprostřed Ruska. V rámci pokusů o zlepšení diplomatických vztahů mezi oběma znepřátelenými supervelmocemi si tak mohli sovětští občané od července do září 1959 užít Americkou národní výstavu, která měla běžným lidem ze Sovětského svazu představit americký způsob života. Na 450 amerických společností se rozhodlo představit své nejlepší výrobky běžným Rusům. Součástí výstavy pak byla kromě uměleckých expozic a počítače, který odpovídal na dotazy zvídavých návštěvníků, i přesná kopie typického amerického domu obývaného střední třídou.

mohlo by vás zajímat

Stalin si zpočátku s Churchillem nesedl: Nakonec je oba spojila láska k alkoholu a dobrému jídlu

Sovětští návštěvníci si tak mohli prohlédnout, jaký dům si mohl průměrný Američan koupit – obydlí bylo pochopitelně vybaveno takovými výdobytky, jako byla pračka, lednička či televize. Kuchyň pak byla otočená směrem do výstaviště, aby si ji mohl kdokoliv prohlédnout. A právě v této kuchyni se 24. července 1959 odehrála legendární debata mezi sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem a vůdcem americké delegace, viceprezidentem Richardem Nixonem, který se o dekádu později stal samotným prezidentem. To všechno přitom natáčel televizní štáb.

Když pak oba muži vstoupili do kuchyně, pokusil se Nixon Chruščovovi představit všechny nejmodernější výdobytky amerických výrobců – od mixéru přes toaster až po elektrický odšťavňovač. Sarkastický Chruščov se pak Nixona v narážce na Chaplinovou Novou dobu zeptal, zda už Američané vymysleli i stroj, který člověka rovnou nasnídá. Když pak Nixon racionálně podotknul, že americké ženy mají díky moderní technologii alespoň jednodušší život, rýpnul si sovětský vůdce, že v Americe jsou ženy oproti mužům znevýhodněné a držené v kuchyních.

Chruščov totiž nebyl z amerického domu nějak zvláště nadšen, a dokonce se Nixonovi vysmíval, že se ho snaží zoufale okouzlit domem, který sotva vydrží stát 20 let. Ten oponoval, že za tu dobu se bude chtít průměrný Američan přestěhovat – to Chruščova pobavilo a doslova se Nixonovi vysmál, že zatímco americký dělník musí tvrdě pracovat, sovětský dělník dostane od státu dům zadarmo. Následně pak prohlásil, že zatímco Spojené státy stihly takovéto výrobky vyprodukovat za 150 let své existence, Sovětský svaz to zvládl za pouhých 42 let a do 7 let pak má předběhnout Ameriku ve všem. Z obou státníků se rázem stali obhájci dvou konkurenčních ekonomických systémů – je lepší kapitalismus, či komunismus?

Nixon měl nakonec pravdu

Debata se pomalu začala vyostřovat, hlavně když pak Chruščov Nixona pomalu nenechal dokončit ani jednu větu – ten pak začal na svého protivníka ukazovat prstem. Když pak Chruščov trochu nevhodně nadhodil, že i ve vývoji jaderných raket mají Rusové navrch, opanoval mu Nixon, že i Američané jich několik málo mají. V ten moment oběma mužům došlo, že to už asi trochu přehánějí a v přátelském gestu „co jsme si, to jsme si“ se oba muži s úsměvem usmířili a domluvili se, že právě nahraná debata bude přeložena a vysílána v obou zemích, pochopitelně s důsledným překladem.

GALERIE Kuchyňská debata Nixon-Chruščov

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Nixon svou dohodu dodržel a jen den poté se debata objevila na všech třech hlavních amerických kanálech. Chruščov slovo dodržel hezky po sovětsku jen tak napůl – debata se sice v Sovětském svazu vysílala, ale až opožděně, kdy byla přeložena jen každá druhá (méně kontroverzní) Nixonova věta. Když pak debata skončila, prohlásil Chruščov, že je přesvědčen, že Nixonova vnoučata budou vyrůstat v komunismu. Nato mu viceprezident opáčil, že si naopak myslí, že Chruščovova vnoučata zažijí pravou svobodu. Historie nakonec dala Nixonovi za pravdu…