Když úspěšně absolvujete medicínu, máte dvě možnosti. Buď nastoupíte do české nemocnice jako začínající lékař s platem asi 22 000 Kč. Nebo odejdete pracovat do zahraničí, a nemusíte ani moc daleko. Tak třeba nemocnice v německém Pasově nabízí absolventům hrubý základní plat 4 023 eur (v přepočtu 110 300 Kč) s tím, že lékař s praxí si může vydělat až dvojnásobek. A pozor, je to bez přesčasů a s 31 dny dovolené.

Jak byste se rozhodli? Asi pětina absolventů lékařských fakult v tom má jasno. Řekne si: „Pět šest let jsem dřel a za cenu obrovského sebezapření a píle vystudoval asi nejtěžší vysokou školu. Teď budu mít odpovědnost za zdraví a životy pacientů. Tahle země mne za to ale nedokáže odpovídajícím způsobem zaplatit. Takže tradá do Německa, kde mi dají až pětkrát víc!“

jh.jpg

„Doktoři“ a doktoři

Připadá vám to v pořádku? Nám ne – považujeme tyhle lidi za vyžírky a gaunery. Lékaři vystudovali za peníze českého státu (tedy i za vaše peníze), a nebylo to zrovna málo. Jeden rok jejich výuky stál asi sto tisíc korun, celkem tedy přes půl milionu. Že mají lékaři v Česku ostudné platy? Souhlasíme, ale to přece mají i novináři, učitelé, zahradníci, řidiči… Vyděláme si prostě jen tolik, kolik dovoluje výkonnost české ekonomiky.

A že mají lékaři odpovědnost a jejich povolání je náročné? To jistě, jenže to platí třeba i pro učitele nebo kriminalisty. Když pedagog "zkazí" žáka, je to na celý život, stejně jako když vám lékař omylem vyoperuje zdravou ledvinu. A když kriminalista včas nechytne vraha, může vás to stát život stejně jako nepovedená operace mozku.

Buďme spravedliví – za prací do ciziny odchází i část českých absolventů jiných vysokých škol. Třeba právníci nebo ekonomové. Pro ně naše kritika samozřejmě platí taky. U lékařů je to ale nejčastější, a navíc se považují za “vyvolenou” kastu. Okázale se chlubí titulem „MUDr.“, ačkoli de facto žádní doktoři nejsou. Abyste v kterémkoli jiném oboru získali doktorský titul (Ph.D), musíte absolvovat postgraduál. Lékaři jsou tedy vlastně jen magistři, a to ještě bez nutnosti prokázat svou schopnost vědeckého bádání sepsáním a obhájením diplomové práce.

Ať zaplatí náklady

Lékaři se často zaklínají etikou, posláním, Hippokratovou přísahou, vznešenou péčí o člověka a bůhvíčím dalším. A přitom jde vlastně jen o opraváře. Když se vám rozbije pračka, zavoláte servismana. Když si zlomíte ruku, jdete k „opraváři kostí“. Dá vám to do sádry, za což se mu sluší poděkovat. Ale klanět se mu až k zemi, protože vám „zachránil zdraví“?

Spravedlivý systém by byl úplně jednoduchý. Vystudoval jsi českou vysokou školu a chceš jít pracovat do zahraničí? Fajn, ale nejdřív uhraď náklady. Nemáš našetřeno půl milionu? Vezmi si půjčku, nebo to českému státu postupně splácej. Tohle by mělo platit nejen pro lékaře, ale i pro už zmiňované právníky, ekonomy... Prostě pro každého, kdo s českým vzděláním odchází pracovat do zahraničí.

(Něco jiného samozřejmě je, pokud někdo odjede do zahraničí pracovat proto, aby se tam naučil něco, co se doma naučit nemůže. Jenže to pro české lékaře neplatí. Domácí medicína je na špičkové úrovni a naprostou většinu "uprchlíků" nemotivují nové dovednosti a znalosti, ale právě a jen prachy.)

Pokud se na českých univerzitách nehradí školné, je odchod mladých lékařů do ciziny amorální sprosťárna, a zvlášť hned po škole. Zneužíváním českého vzdělávacího systému připomínají černé pasažéry – vezou se, ale neplatí. Jsou to prostě normální zloději.

Takže je to nakonec vlastně jen další argument pro zavedení školného. Pokud si univerzitní vzdělání budeme platit, bude to náš "majetek". A ten si pak můžeme "prodávat", kde nás napadne bez toho, aby nás někdo kritizoval, že nám na to vzdělání přispěl. Zatím to vypadá tak, že český stát (tedy my všichni) investuje do lékařů, kteří pak srabácky zdrhnou k sousedům.

Ale jací dokáží být čeští lékaři machři, se dočtete ZDE.