Spojení Beatles a Rolling Stones v jednom uskupení si asi v roce 1968 mohl představit a přát jen opravdu bláhový hudební nadšenec, přesto k němu v určité formě došlo. V závěru roku totiž John Lennon přišel v rámci televizního speciálu The Rolling Stones Rock and Roll Circus se superkapelou The Dirty Mac, složenou z opravdu hvězdných jmen. Skupinu kromě zmíněného Lennona totiž tvořil ještě Keith Richards z Rolling Stones, legendární Eric Clapton a Hendrixův bubeník Mitch Mitchell. Přestože se však dodnes jedná o legendární hudební událost, kapela naneštěstí vystoupila jen jednorázově a po odehraném vystoupení svou činnost ukončila.
Fenomén superkapel
Ačkoli se s ním dnes již setkáváme výrazně méně, fenomén tzv. superkapel (supergroups/superbands) byl zejména ve druhé polovině minulého století velice populární. Za jednu z prvních superkapel je považována například britská rocková skupina Cream, jejímiž členy byl toho času Eric Clapton z Yardbirds, Jack Bruce a Ginger Baker z Graham Bond Organisation.
Termín superkapela nám o své samotné podstatě říká v podstatě vše potřebné – jedná se o superskupinu, jež je složena často „hvězdnými“ hudebníky z mnoha různých kapel. Za superkapelu jsou mnohdy považováni například Led Zeppelin nebo třeba seskupení Crosby, Stills, Nash & Young. V těchto případech jde ovšem o superkapely v tom opravdu širším slova smyslu.
Tou patrně nejznámější a nejtypičtější superkapelou byli Traveling Wilburys – kapela složená z George Harrisona, Boba Dylana, Toma Pettyho, Jeffa Lynna a Roye Orbisona. Ve své době se Traveling Wilburys těšili skutečně obrovské popularitě, ač se může z pohledu dnešního mainstreamu zdát, že byli částečně zapomenuti.
George Harrison ovšem nebyl jediným Beatlesákem, který patřil do některé z tolik zmiňovaných superkapel. Jeho kolega John Lennon byl členem superkapely dokonce již v roce 1968, tedy o celých dvacet let dříve než Harrison. Tato kapela složená z opravdových hvězd hudebního průmyslu nesla jméno The Dirty Mac a byla tehdy velice neobvyklým zábleskem hudební scény.
The Dirty Mac
Při formování kapely totiž došlo k něčemu, co snad nikdo neočekával – došlo k překvapivému propojení Beatles a Rolling Stones, dvou „největších“ rivalů (ačkoli rivalita existovala spíše mezi diváky než mezi samotnými kapelami). „Dirty Mac“ byl název, jenž dal této dočasné superkapele John Lennon, který byl i jakýmsi pomyslným lídrem a kapelu v prosinci roku 1968 zformoval – a to i přesto, že se kapela vytvořila primárně za účelem jednorázového vystoupení v televizním speciálu s názvem The Rolling Stones Rock and Roll Circus. Název byla Lennonova slovní hříčka odkazující na kapelu Fleetwood Mac, kterou tehdy členové Beatles, zejména Lennon, adorovali.
A teď to nejhlavnější… kdo vlastně skupinu tvořil? Jak už bylo řečeno, lídrem a zpěvákem byl John Lennon, který stejně jako v Beatles i zde kromě zmíněných vokálů zastával pozici doprovodného kytaristy. Sólové kytary se totiž chopil někdo, kdo je s kytarovým uměním odjakživa spojován – Eric Clapton, jeden z nejlepších kytaristů všech dob, jenž je mnohdy označován za toho vůbec nejlepšího. Vzhledem k tomu, že kytary již byly v tu chvíli obsazeny, „chudák“ kytarista Keith Richards z Rolling Stones se musel chopit baskytary. Za bicí soupravu se usadil Mitch Mitchell z The Jimi Hendrix Experience, jenž legendárního Jimiho Hendrixe doprovázel například ve Woodstocku.
The Rolling Stones Rock and Roll Circus se natáčel mezi 11. a 12. prosincem 1968 a bylo to poprvé od založení Beatles, kdy Lennon (jenž byl stále členem Beatles) vystupoval na veřejnosti bez nich. Pokud pomineme živé vystoupení se songem „All You Need Is Love“ ve speciálu Our World TV z roku 1967, bylo to rovněž poprvé, co živě vystupoval od konce posledního turné Beatles v srpnu 1966.
Před samotným vystoupením byla vytvořena videonahrávka, na níž John Lennon konverzuje s Mickem Jaggerem, zatímco jí misku nudlí. V této videonahrávce Lennon postupně představuje všechny členy nové superkapely Dirty Mac, on sám se však představí jako „Winston Leg-Thigh“. Dirty Mac na onom koncertě zahráli Lennonovu (ovšem v rámci Beatles kreditovanou jako Lennon/McCartney) skladbu „Yer Blues“ a následně „Whole Lotta Yoko“, což byla jakási rozšířená bluesová improvizace, kterou „doprovázela“ svými vokály Yoko Ono a houslista Ivry Gitlis.
Zesilovač, který hraje
Na otázku, jaký typ kytarového zesilovače by chtěl pro vystoupení použít, odpověděl Lennon: „Ten, který hraje.“ Vše se tedy neslo v přátelském a spíše humorném duchu, ačkoli samotné představení bylo vysoce profesionální od všech členů kapely. Celý televizní speciál, v rámci kterého Dirty Mac vystupovali, se nakonec nevysílal podle plánu a oficiálně vyšel až v říjnu roku 1996 na newyorském filmovém festivalu, o necelých třicet let později. Speciál kromě Lennonovy superkapely zahrnoval mimo jiné také vystoupení Rolling Stones, The Who a Jethro Tull.
Samotná superkapela Dirty Mac skončila ihned po tomto vystoupení, její existence je tedy s nadsázkou téměř „mytická“… a to i vzhledem k tomu, že kromě specifické verze skladby Yer Blues a bluesových improvizací (které však lze bez potíží vyhledat) nic dalšího kapela bohužel nestihla vytvořit. Přesto se dané vystoupení zapsalo do hudební historie jako legendární propojení těch největších hvězd celého hudebního světa.
Zdroj: Udiscovermusic, Societyofrock, Wikipedia
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
