Marek Benda drží rekord

Věděli jste, že Marek Benda patří k nejdéle sloužícím poslancům v naší zemi? Tento celoživotní politik se v podstatě od svých nedokončených studií živí navrhováním a schvalováním zákonů, takže ve své podstatě nikdy poslanecké lavice neopustil. Před nástupem do politiky se věnoval studiu Matematicko-fyzikální Univerzity Karlovy, kterou však kvůli sametové revoluci nestihl dokončit. Totéž platilo i jeho studiích filozofie na Filozofické fakultě UK, nakonec se mu podařilo přece jen dálkově vystudovat, a to mezi lety 2003 až 2008 na Právnické fakultě v Plzni.

Do politiky se Benda zapojil v březnu 1989 společně se svým bratrem Martinem, Jiřím Dienstbierem mladším, Michalem Semínem a Janem Dusem. Společnými silami se rozhodli uspořádat petici za zrušení paragrafu 53 v zákoně o VŠ. Tu podepsalo nakonec 12 % studentů Matematicko-fyzikální fakulty v Praze. Toto studentské seskupení se následně přetavilo v alternativní studentské sdružení Stuha, které bylo hnacím motorem pro pozdější sametovou revoluci. Nicméně Benda se tímto způsobem dostal 21. listopadu 1989 do Koordinačního stávkového výboru studentů a už v roce 1990 spoluzakládal Křesťanskou demokratickou stranu (KDS) společně se svým otcem, který byl předsedou.

Krátce po sametové revoluci se Marek Benda stal poslancem České národní rady za KDS a tento post obhájil i o dva roky později, tentokrát v koalici s ODS. Jak Benda řekl v roce 2017 v rozhovoru pro Blesk.cz: „..za komunistů se v žádném případě nepředpokládalo, že by se v parlamentu pracovalo. Všechny projevy byly schválené na ÚV KSČ... A tomu odpovídaly i podmínky pro práci. Měli jsme jednu skříňku dole v šatně na boty a na papíry, žádnou kancelář, žádné místo, kde bychom si mohli sednout. Čekali jsme na jednání výborů na chodbě. V celé budově byl jeden jediný počítač a jedna kopírka, která se musela po osmi kopiích vypnout, protože se přehřála. Takže začátek byl hodně hektický, učili jsme se všechno za chodu.“

Když se v lednu 1993 transformovala Česká národní rada na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, byl opět zvolen. V roce 1996 se KDS sloučila s ODS, takže Benda do ní logicky vstoupil, protože k ní měl názorově nejblíž. Zlom nastal v roce 2002, jelikož nebyl zvolen poslancem. Na kandidátní listině byl totiž umístěn poměrně nízko, ale nakonec se v červenci 2004 přece jen poslancem opět stal z pozice náhradníka. Nicméně v dalších volbách se mu rovněž podařilo uspět a zásluhou se z něj stal nejdéle sloužící poslanec v historii České republiky. Naposledy dokázal svůj mandát obhájit ve volbách v roce 2017.

Kromě pochybného získání vysokoškolského titulu kvůli rigorózní práci, která nesplňovala požadavky, protože byla moc krátká a měla zvětšené písmo a roztažené řádkování, se Marek Benda stal v roce 2008 kontroverzní předložením návrhu takzvaného náhubkového zákona. Ten měl zakazovat zveřejňování informací z policejních odposlechů bez souhlasu odposlouchávané osoby. To by v praxi například i znamenalo, že by média nemohla informovat veřejnost o potenciálních zločinech. Tehdy se proto 8 šéfredaktorů z největších českých zpravodajských médií rozhodlo postavit proti tomuto „nápadu“ a poslali Senátu žádost, aby se mohli zúčastnit parlamentní diskuze o tomto zákonu. Poslanecká sněmovna Bendův zákon nakonec schválila, ale Senát ho odmítl schválit a vrátil zpátky k projednání. Nicméně i přes odpor byl nakonec zákon schválen v původním znění. V roce 2011 byl tento zákon zmírněn na případy, kdy se týká veřejného zájmu.

mohlo by vás zajímat

Ani kývač, ani vítač: Vše dobré, co po Mirkovi Topolánkovi zbylo, najdete na jeho Twitteru

V roce 2021 nás čekají další volby do Poslanecké sněmovny ČR, ve kterých bude Marek Benda opět kandidovat a je možné, že se opět stane poslancem. Ještě tak dvoje nebo troje volby a bude jeho celoživotním osudem opravdu Parlament.