Jamajku objevil Kolumbus v roce 1494 a otevřel tak bránu k následným dvěma staletím španělské vlády na ostrově. Místní Aravakové, příslušníci širší skupiny indiánů jižní Ameriky a Karibiku, upadli do otroctví, což v kombinaci s novými nemocemi importovanými kolonizátory vedlo k jejich brzkému zániku. Španělé je pohotově nahradili nucenou pracovní silou z Afriky.

sugar-cane-cultivation-british-west-indies-jamaica-1840s.jpg

Na Jamajce obdělávali afričtí otroci zejména plantáže cukrové třtiny (Foto: franzvonhierf.files.wordpress.com)

V roce 1530 vypukla napříč španělskými državami ve střední Americe a Karibiku povstání otroků. Na Jamajce se skupinky otroků osvobodily a prchly do vnitrozemí, kde díky hornatému terénu porostlému hustou džunglí dokázaly v hrubě opevněných osadách přežít několik generací. Během nich začaly vytvářet unikátní kulturu míchající africké a evropské vlivy.

Španělští kolonizátoři používali pro pojmenování těchto zběhlých otroků slovo cimarrón, tedy divoký či vzpurný. Z toho vzniklo později i dnešní Maroon, když se do hry vložili Britové. Ti rovněž dali této části ostrova jméno Cockpit country – s kokpitem letadla to nemá nic společného, tehdejší význam slova znamenal bojiště či kolbiště. Hned zjistíme proč.

profimedia-0014450916.jpg

Rok 1979 – náčelník, tedy colonel Cockpit Country, prapotomek rebelujících otroků. (Foto: Profimedia.cz)

Britové dobyli Jamajku v roce 1655, tedy jen její jižní pobřeží. Španělé prchli na Kubu, část jich ale zůstala v severní části ostrova. Maroonské osady ve vnitrozemí tak dostaly početné čerstvé posily z řad otroků, kteří využili příležitosti a při boji Britů se Španěly utekli ze svých ‚domovských‘ farem. Zpočátku Maroonové stáli kupodivu na španělské straně – očekávali totiž, že když jim pomohou vyhnat Brity z Jamajky, zlepší si tak do budoucna svoje postavení. Jenže se během pouhých pár let ukázalo, že žádné výhody nebudou, a navíc Britové svou pozici na Jamajce posilovali. A domluvili se s Maroony, kteří je bezpečně dovedli ke španělským osadám na severu.

profimedia-0180596307.jpg

Maroonský kapitán Leonard Parkinson – za loajalitu získávali někdejší otroci od Britů svobodu, půdu i hodnosti (Foto: Profimedia.cz)

V roce 1660 byli Španělé vyhnáni z Jamajky definitivně a skupinky Maroonů, které tomu napomohly, získaly svobodu a stejná práva jako každý britský osadník. Největší skupinu vedl maroonský náčelník Lubolo, který se stal plukovníkem (colonelem) britského místodržícího na Jamajce.

Ne všichni Maroonové ale Britům pomáhali. Část stále žila v opevněných osadách ve vnitrozemí, odkud podnikali nájezdy na plantáže u pobřeží – dříve španělské, nyní britské. Aliance Maroonů s Brity nakonec skončila právě proto, že se samotní Marooni rozdělili. V roce 1663 přepadla jedna z nezávislých maroonských frakcí plukovníka Lubola a jeho doprovod, čímž nastartovala osm desetiletí rostoucího napětí mezi Maroony a Brity, kteří se je neúspěšně snažili vypudit z jejich horských pevností.

profimedia-0220186132.jpg

Queen Nanny (Foto: Profimedia.cz)

Mezitím Britové na Jamajku přiváželi další africké otroky, kteří se čas od času vzbouřili a uprchli – kam jinam než do nepřístupných hor, kde se přidali k Maroonům. Ti ve stále větší míře pořádali organizované nájezdy na britské plantáže a farmy. V jedné takové skupině figurovala i jediná žena, která je dnes na seznamu jamajských národních hrdinů, zvaná Královna Nanny (dnes je například i na jamajské pětistovkové bankovce). Její působiště – Nanny Town – bylo také první významné maroonské sídlo, které Britové v rámci války s Maroony dobyli.

Válka s různými frakcemi Maroonů trvala přes deset let a bylo to stále nerozhodně. V roce 1739 uzavřely obě strany mír a Maroonové získali svobodu i půdu. Na oplátku ale museli bojovat v britských řadách a pomáhat chytat nově zběhnuvší otroky. Skoro šest desetiletí byl mezi Brity a Maroony relativně klid, přestože prý Maroonové nepomáhali Britům s potlačováním nepokojů tak, jak se očekávalo – při útocích na vzbouřené otroky se některé skupiny až příliš dobře kryly a neútočily, ale vzápětí hbitě zabíraly nově získanou půdu.

trelawney.png

Trelawney – jedno z ‚hlavních měst‘ jamajských Maroonů v druhé polovině 18. století (Foto: Profimedia.cz)

Maroonská skupina sídlící v Trelawney Town se pak zapletla do druhé války s Brity. Začala tím, že její dva členové ukradli na farmě prase, ale chytili je při tom dva místní otroci a zbičovali je. Když si šest vůdců z Trelawney přišlo k Britům stěžovat, byli vzati do vězení. A vypukl boj trvající osm měsíců. Skončil nejprve novou mírovou smlouvou, ale když ji měli maroonští zástupci podepsat, Britové celou osadu obklíčili a deportovali na kanadský poloostrov Nové Skotsko... a odtud pak po americké válce o nezávislost do Sierra Leone v západní Africe.

profimedia-0183924788.jpg

Přepadení Maroonů Brity – dobová ilustrace z druhé Maroonské války (Foto: Profimedia.cz)

Na Jamajce přežívaly jen ty skupiny, které se do téhle druhé války nezapojily. K nim se pak začátkem následujícího 19. století přidali i potomci původně deportovaných Maroonů, kteří se sem dostali coby otroci ze Sierry Leone. Ale i oni získali brzy svobodu, protože otroctví bylo na Jamajce a v celém britském Karibiku záhy poté zrušeno.

profimedia-0014522858.jpg

Maroonský svátek Cudjoe pojmenovaný podle jednoho z vůdců, který podepsal mírovou smlouvu s Brity 6. ledna 1739 (Foto: Profimedia.cz)

Dnes žijí Maroonové na Jamajce v jedenácti hlavních osadách, které jim kdysi přidělili Britové. Jsou stále nezávislými skupinami s unikátní kulturou mísící západoafrické a španělsko-britské vlivy. Mají své vlastní vedení v čele s colonelem. Žijí v ústraní hlavních turistických lákadel, ale cestovnímu ruchu se nebrání, byť jsou v tom krapet ostražití. Některé své svátky a slavnosti si nechávají výhradně pro sebe, jiných se můžete jako turisté zúčastnit. Například hned té nejvýznamnější, která se každoročně koná 6. ledna a slaví památku uzavření mírové smlouvy s Brity v roce 1739.

S Maroony se ovšem nesetkáte pouze na Jamajce, kde jich žije celkem asi pět tisíc. Dalších cca 10 tisíc najdete v USA, Kanadě a Velké Británii. Dodnes jsou na svůj původ rebelů, kteří dokázali úspěšně vzdorovat kdysi nejmocnější zemi na světě, patřičně hrdí.

A za zmínku určitě stojí i to, že letos byli Marooni společně s Národním parkem Blue and John Crow Mountains zapsáni na seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

A tady se ještě podívejte hned na 7 důvodů, proč je skvělé vydat se na Jamajku klidně i v zimě.