Hodně se o něm mluví, ale málokdo skutečně ví, o čem je vlastně řeč. Bitcoin je fenoménem posledních několika let. Jako plně digitální anonymní měnu bez návaznosti na jakýkoliv stát nebo banku ho mnozí považují za budoucnost platebního styku, jiní právě díky jeho anonymitě varují, že se může stát základním stavebním kamenem financování terorismu. Jak je to s Bitcoinem doopravdy?
1) Vše rychle a digitálně
Bitcoin existuje od roku 2009. Cílem jeho tvůrců bylo vytvořit platební prostředek, který bude rychlý a spolehlivý, nebude vázaný na žádný stát, banku nebo jiného centrálního regulátora a tudíž bude dokonale fungovat v dokonale tržním prostředí s minimem nákladů na transakce. K transakcím se používá kryptograficky zabezpečená databáze napříč uzly peer to peer sítě.
bit2.jpg
Bitcoin je nejpoužívanější ryze digitální kryptoměnou. Pro mnohé je měnou budoucnosti, která by měla nahradit současné peníze. (Foto: lynxbroker.com)
Fyzicky Bitcoin neexistuje, nejedná se o žádné reálné mince či bankovky. Vše se odehrává v digitálním prostředí. Své Bitcoiny tak můžeme mít uloženy v počítači tak jako každý jiný soubor nebo si je můžeme nechávat spravovat třetí stranou, podobně jako to děláme s běžnými penězi v bankách. Existuje ale i offline varianta, kdy si virtuální peněženku s Bitcoiny vytiskneme v papírové podobě s adresou, na základě které jde kdykoliv generovat digitální Bitcoiny. Tento případ tak trochu připomíná cenné papíry.
2) Anonymita jako dobrý sluha, ale i špatný pán
Bitcoin je na rozdíl od klasické měny měnou anonymní. Nikdo tedy nutně nemusí vědět, že Bitcoiny držíte a obchodujete s nimi právě vy. Klasické banky vyžadují identifikaci svých klientů. U Bitcoinů si můžete jméno vymyslet a nikoho to trápit nebude. Ani samotné virtuální peněženky, kterými daný uživetel v síti disponuje, nejsou vidět. Ač stejně jako decentralizace vede anonymita k maximální možné liberalizaci používání Bitcoinů, kde nikdo uměle neovlivňuje jejich hodnotu a nekontroluje, kdo s nimi platí a za co je utrácí. To se ale může i krutě vymstít.
Právě důsledky anonymity jsou považovány za největší neduh Bitcoinu a digitální kryptoměna je kvůli nim nejvíce kritizována. Bitcoin si velmi záhy oblíbili ti, kteří se pohybují za hranou zákona. Prostřednictvím Bitcoinů se pomáhá s financováním mezinárodního terorismu a přesunem peněz mezi jednotlivými buňkami radikálů, slouží k platbám za drogy či zbraně dostupné na tzv. deep webu nebo se Bitcoiny platí výpalné tvůrcům počítačových virů typu ransomware.
3) Pevně dané množství přirozeně deflační měny
Počet Bitcoinů, které jsou a budou v oběhu, je pevně daný. Celkem bude do oběhu uvedeno necelých 21 milionů Bitcoinů a to do roku 2140, reálně však bude drtivá většina uvolněna už v roce 2030. Jelikož chybí centrální emitent, který by vydáním nových peněz snížil hodnotu těch stávajících, tedy by zapříčil inflaci, Bitcoin se z ekonomického hlediska chová přesně naopak, tedy deflačně. Pokud o něj bude stále stejný zájem, jeho hodnota bude sama od sebe přirozenou cestou růst.
bit.jpg
Bitcoin díky tomu, že není vydáván žádným státem či bankou, netrpí neduhy klasických peněz. (Foto: fortune.com)
Růst je už dnes dobře pozorovatelný. Původně byla hodnota jendoho Bitcoinu pár centů, následně pár dolarů a dnes dosahuje rekordu 2225 dolarů za jeden Bitcoin. Takovýto nárůst hodnoty žádná reálná měna nikdy nezaznamenala. Při první transakci si jeden z uživatelů za 10 tisíc Bitcoinů z počátku roku 2010 koupil dvě pizzy. Ty by vzhledem k deflaci dnes měly hodnotu 22,25 milionů dolarů. Vzhledem k rostoucí hodnotě se počítá i s platbami ve zlomcích Bitcoinů až do osmého desetinného místa.
4) Průnik do reálného světa
Jakkoliv je Bitcoin měnou virtuální, čím dál častěji proniká do skutečného světa a používá se k reálným transakcím namísto skutečných peněz. Existují bitcoinové směnárny a bankomaty, které nalezneme v několika světových metropolích, národní banky v několika zemích Bitcoin uznaly jako měnu použitelnou k běžnému obchodování na národních trzích a vyhlašují kurz národní měny vůči Bitcoinu, jiné státy naopak Bitcoin jako měnu zakázaly, například Thajsko.
bit3.jpg
Stále více firem akceptuje platbu Bitcoiny. Na jejich kouzlo začínají přicházet i jednotlivé státy. (Foto: guiashop.com)
Za Bitcoiny si dnes můžeme nakoupit všechno možné od elektroniky, aut, ale i jídla nebo knížek či oblečení. Stále více obchodníků se otevírá možnosti používání nové měny, kterou považují za globální měnu budoucnosti. Už v roce 2013 překonal Bitcoin hodnotu unce investičního zlata a o jeho výhodách se přesvědčili například v Argentině v době, kdy byla země zmítaná ekonomickou krizí a národní měna každým dnem ztrácela na hodnotě. Tehdy skokově vzrostl zájem o nákup Bitcoinů, v nichž Argentiňané na rozdíl od svých vlastních peněz spatřovali stabilitu.
5) Česko, země Bitcoinu zaslíbená
Bitcoin není jenndoménou technologických velmocí jako USA ale dobře se mu daří i v českých podmínkách. Hlavně díky tomu, že Češi jsou tradičně nakloněni používání moderních technologií, máme v Česku hned několik Bitcoinových směnáren a bankomatů a přibývá obchodníků akceptujících platbu v Bitcoinech. Umělecko aktivistická skupina Ztohoven dokonce založila v rámci projektu Paralelní polis první kavárnu, kde ničím jiným než Bitcoinem nezaplatíte, a pokud přijdete s klasickými penězi, musíte si nejprve rozměnit.
bit4.jpg
Součástí českého projektu Paralelní polis je i první kavárna, kde jde platit jen Bitcoiny. (Foto: paralelnipolis.cz)
Bohužel s pozitivy přichází i negativa. V Česku se otevřela první čistě bitcoinová banka Flexcoin, ta se nicméně v roce 2014 stala obětí útoku hackerů, kteří ji virtuálně vyloupili a odcizili tak 896 Bitcoinů, tehdy v hodnotě přes 10 milionů korun. Provozovatelé na úhradu škod neměli, a tak banka Flexcoin zkrachovala. Hackerský útok postihl i českou směnárnu Bitcash, odkud zmizely rovněž Bitcoiny v hodnotě několika milionů korun.
Zde se můžeme podívat na pohled ekonomického experta na to, jaké by to bylo přijít o klasickou měnu.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
