Dvě města, stejné mravy – vyhraje ale jen jedno z nich.
Dělí je přes dvacet kilometrů, malý městský záprtek Hulín (čti: hulyn) a víska Všetuli. I tak byste z jednoho města mohli bez potíží přejet do druhého na kole. Jižní Morava, to je krásná zem, kdo je z těch dvou jejím pokladem? Kroměříž, nebo její menší, tak trochu zanedbaný bráška Holešov?
1. Náměstí
Čtvercovému půdorysu náměstí Kroměříže dominuje překrásná věž Arcibuskupského zámku, na kterou můžete zamilovaně hledět buď z laviček, které jsou rozmístěny kolem kašny a (anti)morového sloupu. Nebo z několika zahrádek místních restaurací, rovnoměrně rozmístěných po obvodu náměstí. Kroměřížáci jsou šíleně pyšní hlavně na svou květinovou výzdobu – pravá krása srdce města vyniká hlavně v létě.
Oproti nim je Holešov trochu ospalý – náměstíčko není tak okázalé, jeho pomyslným středem je jednoduchá kašna s několika lavičkami. Kdyby bylo více místa, z tohoto ospalého koutku by mohlo být místo odpočinku – takto je jen po svém obvodu náměstí zaplácané obchůdky s oblečením a elektronikou. Nejbližší hospodu/restauraci hledejte překvapivě směrem k přilehlému kostelíku, naproti kterému je i menší kavárna a přes ulici bar.
Kdo tohle vyhrál: Kroměříž
2. Nádraží
První místo, které po příjezdu do města vidí jak turista, tak i místní. U obou městeček autobusové nádraží naléhá na to vlakové a lze mezi nimi jednoduše přeběhnout. Holešov má ale v čem Kroměříž dohánět – nádražní budova sice prošla rekonstrukcí, ovšem okolí pořád zrovna vábně nevypadá. Oproti tomu je kroměřížské nádraží čisté a vypadá modernější, jedinou jeho vadou na kráse je přítomná zaprděná hospoda, ve které mají ještě zaprděnejší pivo. V tomhle má zase Holešov navrch díky svému malému, nenáročnému stánku s občerstvením vedle busového nádraží, který zatím nikdy nikoho nezklamal.
Kdo tohle vyhrál: Jak Kroměříž, tak i Holešov
3. Hospody
Protože obě města jich mají do počtu opravdu slušný podíl, vyberu ty jejich nejslavnější. Holešovský Tacl navštěvoval už můj praděda. Z původního řeznictví, které zde bylo cca od roku 1886, se z domu na rohu ulic Palacké a Nerudovy stala postupně restaurace, k ní se připojila kavárna a dokonce i tančírna. Roku 1937 další z Taclů z domu konečně udělal hospodu a ta dodnes slouží a je dle mě jedním z nejhezčích podniků celého Holešova. Co se týče piv, mají Radegast, Svijany a Plzeň - tu ale zkuste minout, pokud jste zhejčkaní z Prahy.
Je něco, co Pražák nemůže nikdy na Moravě udělat, leda by chtěl po hubě. A to ukázat místním pinglům a slečnám za pípou, jak se čepuje pivo. Protože oni to neumí. Nikde. A překvapivě ani u Tacla, i když párkrát mi doopravdy nepřinesli tu napěněnou hrůzu, jak jsou ostatní zvyklí. Možná jen nenávidí Plzeň. Dejte si raději Svijany nebo Radegasta. U nich nepoznáte ten rozdíl v chuti tak razantně.
Co má proti Taclovi Kroměříž? Černý orel, perla na vršku náměstí Kroměříže, se dvěma zahrádkami, jednou na náměstí, druhou ve vnitrobloku. Kuchyni mají skvělou, ale pivo, které si i sami vaří, je ještě lepší. Pokud se vám budou líbit prostory holešovkého Tacla, pak ho kroměřížský Orel ještě předčí: vejdete a kolem vás jsou jak vejce vyskládané nádoby naleštěné pivovarnické varny – srdce pivaře prostě zaplesá. Sice Orla více navštěvují turisté než místní, ale personál je díky nim zkušený a to pivo si opravdu, ale opravdu mistrně hejčkaj.
Kdo tohle vyhrál: Kroměříž
4. Koupaliště
Bajdou si prošel každý Kroměřížák. Velký bazén, dětské brouzdaliště, okolo travnaté plochy a pohled na typické městské panoráma. Bajda je vcelku blízko centru města, hned vedle Podzámecké zahrady, kterou se každé léto rozléhají zvuky dětstké radosti. Je to plitké, je to nuda. Je na tom Zámecké koupaliště Holešova hůř?
Ne. Jsou si podobné jako vejce vejci. Zámecké koupaliště je jen obklopeno vysokými stromy, takže krom vyvalených těl se vám žádné panoráma nenabídne. Je to vlastně nuda, stejně jako Bajda.
Většina Kroměřížáků ale nejsou žádné bábovky. Na kraji města je totiž vyhlášený Bágrák, kam se chodí každoročně koupat i navzdory faktu, že v něm už skonal nejeden plavec. Okolní trávníky nejsou sice jinak dobře udržované, ale ani to Kroměřížákům nebrání se kolem vybagrované vodní plochy natáhnout a užívat si léta. Nebezpečí přitahuje, tohle není chlorem napuštěná nuda.
Kdo tohle vyhrává: Kroměříž(áci), i navzdory sebevražedným sklonům (nebo právě kvůli nim).
5. Zámky
Je bohužel předem jasné, kdo tohle vyhraje. Skvost Kroměříže, Arcibiskupský zámek na sebe poutá pozornost, je romantický, tajemný, ispirující – a to nejen díky místním zámeckým vinným sklepům. Překrásně zdobené sály, obrazárny, vyhlídková věž, to všechno je proslulé po celém světě a turisté sem sbíhají jako hladoví vlci.
Vedle něj omšelý zámek Holešova dlouhá léta žebrá o pevnou ruku rekonstrukce. Vnitřní sály už sice vypadají k světu, ale zevnějšek zámku vypadá... tak, jak vypadá. V posledních letech to ale konečně asi spěje pro holešoskou chloubu snad ke zdárnému konci a snad se mu bude věnovat tolik péče, kolik si jí zaslouží.
Vyhrává: Kroměříž
6. Zahrady
Rozdíl je patrný na první pohled. Ve srovnání s Arcibiskupským zámkem, který má kolem sebe obrovskou Podzámeckou – překrásnou zahradu s menší zoo a mnoha dlouhými romatickými chodníčky mezi ztepilými stromy, jsou zahrady v Holešově plané, jednoduché, ponuře zanedbané. Za ‚zvěřátka‘ tu mají pouze vrány a sem tam nějakého zatoulaného zajíca.
A to bychom ještě neměli zapomenout na Květnou zahradu s jejími skleníky, Rotundou a kolonádou. Není třeba dál mluvit, stačí se podívat. Nepoměr sil je jasný. Kroměřížské zahrady jsou prostě božské.
Kdo tu drtivě vyhrál: Kroměříž
7. Kino
Kroměříž krom letních venkovních promítání má nově zrekonstruované kino Nadsklepí, které jsem jako dítě milovala i přes šíleně tvrdé sedačky. Že by se to po rekonstrukci změnilo, to upřímně ne. Kino je v novém obalu, už si můžete koupit i popcorn, ale cena za jeden lístek? To by si jeden řekl, že je to omyl. Nadsklepí bohužel potřebuje vydělat a já se i přes nový vzhled a pěknější sál nad ním neslitovala. Štve mě.
Co má Holešov? Stařičké kino Svět se stejně zabijáckými sedadly jako Nadsklepí, který v budoucnu nejspíš rekonstrukce nepotká. A dobře tak! Je totiž krásné – se svým starým promítačem, na kterém si pak můžete vyžebrat za pár kaček plakáty, bez popcornu, a celé rozskřípané, je jako skok v čase. A navíc levnější než u Kroměřížáků. A vedle je připojená velmi pěkná kavárna. To my rádi.
Kdo tu celkem překvapivě vyhrál: Holešov
8. Poloha
Kroměříž má jednu celkem pitomou slabinu. A to je řeka Morava, která jím protéká a téměř zlomyslně po zimě hrozí povodněmi. Které se jí také několikrát slušně vyvedly. Ačkoliv je velká část Kroměříže na kopci, šeredným způsobem povodně nemálokrát zničily právě nádhernou Podzámeckou zahradu, která končí u vody.
Holešov je oproti tomu v pořádku. Protéká jím jedna menší Rusava a tím, že se městečko zvedá do konce, je zcela „za vodou“. Navíc je Holešov položen v cestě na Svatý Hostýn, na který každoročně táhnou nejen davy věřících. Dál na východ od Holešova za vesničkou Žopy se táhnou lesy, přes které krásně vede pěší stezka na Rusavu a k Hostýnským vrchům. Kroměříž má leda kopec Barbořinu, která se může chlubit ledat tak vysílačem. Pěšky odtud holt na žádný výlet do okolí moc nevyrazíte.
Kdo tohle vyhrál: Holešov
9. Jméno
Když vyslovíte jméno Kroměříže, okamžitě vám vyvstane před očima krásný zámek, parky, pivo, historie, romantika, pomyslný střed jižní Moravy. Její historie sahá až do sedmého století, kdy byla malou vsí, křižovatkou kupeckých cest. Dnes z ní máme jedno z nejkrásnějších měst České republiky.
Když někdo nahlas vysloví Holešov? Paměť vás sáhne o tři roky zpátky na tzv. „Holešovskou výzvu“, od které se víc jak polovina města odkláněla a nechtěla s tou ostudou mít nic společného. Kromě téhle vzpomínky si Holešov slávy za ta léta moc neužil.
Kdo vyhrává: Kroměříž
10. Prezentace
Kroměříž je prostě půvabná za každého počasí a úhlu pohledu – se všemi svými zámeckými a kostelními věžičkami, zelení a květinovými výzdobami.
Holešov je oproti ní střídmí, vážný, ponurejší – zato ale přitahuje romantiky a rozhárané duše, kteří mají barevné vyjuchanosti Kroměříže už plné zuby a chtějí okusit klid, pohodu a trochu toho šíleně načepovaného piva s pěnou jak z kýble na vytírání podlahy.
Musíme ale uznat, že v našich očích přeci jen více září Kroměříž. I webovky mají mnohem vkusnější.
Kdo tu zas válí: Kroměříž
11. Slavní rodáci
Kroměříž si z rodáků, kteří svým jménem přesáhli přes eho hranice, může plnit pěkně velkou paketku. Každý pozná jména Maxe Švabinského nebo Karla Kryla. Neznámí nejsou ale ani skladatel Antonín Tučapský nebo dirigent Václav Talich. Mohli bychom vybírat klidně dál. Kroměříž prostě produkuje lidi vzdělané a nadané ve všech směrech.
Holešováci nemají takový věhlas. Místní legendou, o které kolují příběhy i v Kroměříži, je Josef Drásal (1841- 1886), který se vytáhl při svém dospívání do abnormálního vzrůstu 242 centimetrů a vážil přes 186 kilo. Tak i Holešováci mají své kvality.
Vyhrávají: (i když o mnoho centimetrů nižší) Kroměřížáci
12. Jistoty
Žijete-li v Kroměříži, máte svým způsobem vystaráno. Pokud trpíte na duši, máte tu rovnou tři kostely - Nanebevzetí Panny Marie, Sv. Mořice, sv. Jana Křtitele. Pokud je ta duševní bolest horší, Kroměříž má dokonce i svou vyhlášenou psychiatrickou nemocnici. Kroměřížská nemocnice je taky plus. Holešov ani jedno z tohodle nemá - tedy, beru zpět. Aspoň ty dva kostely. Co se týče těch jistot, je tedy lepší žít v Kroměříži. Protože jak jsme se mnohokrát přesvědčili, jen se modlit nestačí.
Jasně vyhrává: Kroměříž
Jak to dopadlo? Pro Kroměříž 10:3!
Jak si v obdobném souboji vedl Kruh u Jilemnice a Roztoky u Kruhu?
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
