V noci 16. července 1918 probudí spící carskou rodinu stráž. Mají vstát a obléct se, budou se znovu přesunovat, jelikož v Jekatěrinburgu vypukl chaos. Místo, aby vyšli ven, stráže je vedou hlouběji do budovy, až do sklepa. Mají se seřadit vedle sebe, budou se prý fotografovat před odjezdem. Místo fotoaparátů na ně však čekisté vytahují zbraně. To je konec stovky let starého Ruského impéria.
Mikuláš II. se narodil do šlechtického rodu Romanovců 18. května 1868. Jeho rodiče byli car Alexandr II. a Marie Fjodorovna, měl ještě dalších 5 sourozenců. Byl příbuzný mnoha panovníků Evropy. Například Fridricha VIII. z Dánska, Jiřího I. Řeckého, britské královny Alexandry. Jeho bratrancem byl král Spojeného království Jiří V. Ten se však ke svému ruskému příbuznému nehlásil, stejně jako celá Evropa i on považoval Mikuláše II. za posledního despotického panovníka v Evropě. Nechtěl s ním být vůbec spojován. Rusko v té době bylo největší monarchií, zároveň však nejzaostalejší, většina národa byla za jeho vlády ještě negramotná.
Mládí
26. listopadu 1894 si za ženu bere Alix Hesenskou (Alexandru Fjodorovnu), německou princeznu. Svatba však měla háček, princezna musela konvertovat k pravoslaví. To zprvu odmítala, nakonec byla postavena před rozhodnutí buď, anebo – když nepřijme víru manžela, svatba nebude. Alexandra nakonec svolila, ale v soukromí zůstala stále protestantkou. Sňatku předcházela smutná událost, zemřel carův otec (1894), Mikuláš se tak stává novým carem místo něj.
Mikuláš II. byl uzavřený typ člověka. Narodil se v den svatého Joba, kterého Bůh v Bibli krutě zkoušel. Mikuláš to často připomínal slovy „jsem narozen v den trpícího Joba“. Sám se k Jobovi často přirovnával, byl velice mysticky založený. Je také považován za antisemitu, během jeho panování se v Rusku masově rozšířily pogromy. Navštěvoval soukromou školu (plán výuky odsouhlasil jeho otec). Způsob vyučování svědčil leccos o Rusku tehdejší doby. Učitel přednášel na vyvýšeném místě kontinuálně třeba hodinu bez možnosti jakýchkoliv otázek. Zda žák porozuměl, nebo v učivu tápe, vyučující vůbec nevěděl. Věnoval se také sportu – byl dobrým jezdcem na koni, střelcem i tanečníkem. Velice dobře ovládal anglický jazyk.
Vláda
V době, kdy vládl už byla průmyslová revoluce v celé Evropě dovršena. Ne však v Rusku, můžeme říct, že začala právě za vlády Mikuláše II. (v Evropě se za konec průmyslové revoluce považuje rok 1840). Zdědil Rusko v přelomovém a složitém období. Průmyslové revoluci v Rusku bránila nevzdělanost spojená s negramotností. Carovi nepřidalo na popularitě ani to, že na svém dvoře hostil tajemného Rasputina, který mu byl mnohdy i rádcem. Z hlediska průměrného ruského mužíka byla slabost, že se car přátelí s nějakým sedlákem jako se sobě rovným. Za jeho vlády (zejména 1902) probíhala masová selská povstání. V roce 1905 nespokojenost vzrostla do ohromných mezí, car nechal do protestujících střílet.
Revoluce
8. března 1917 vypuklo v Petrohradu povstání, které vejde do dějin jako únorová revoluce. Vše začalo nevinně, můžeme říct spontánně. Ženy, které válku snášely asi nejhůř, už měly věčného násilí dost. Šly proti němu protestovat do ulic Petrohradu. K demonstraci se přidávaly další a další ženy, až jich v ulicích bylo na 90 tisíc. Tato demonstrace se přeměnila v revoluci, již následující den byla moc v rukou nově vzniklé prozatímní vlády, vojenská moc byla v rukou petrohradského sovětu. 15. března 1917 car abdikoval, novým carem se stal jeho bratr Michail, který abdikoval den po svém zvolení. Tímto fakticky skončila vláda carské monarchie v Rusku. 20. března byl i se svou rodinou převezen do domácího vězení v Alexandrově paláci v Carském selu. Měli zde soukromí, zachovány byly také jejich životní standardy (kuchyně, služebnictvo...). Procházky v parku byly ovšem kontrolovány a přísně regulovány.
Vyvraždění Romanovců
O tom, kdo je skutečně zodpovědný za popravu Romanovců panují dodnes spory. V jedné verzi měli být převezeni do uralského Jekatěrinburgu, po příjezdu je měl oslovit člověk, který tvrdil, že je monarchistický špion, a že cara i s rodinou vysvobodí. Car souhlasil. Nevěděl však, že naletěl provokatérovi z Čeky. Historici se však přiklánějí spíše k druhé verzi. Do zmíněného města se blížily československé legie. Bolševici, v panice z toho, že by legionáři mohli cara osvobodit, jej raději s celou rodinou zastřelili. Carskou rodinu vzbudili a řekli, že se bude znovu přesunovat. Zamířili do sklepení do malé místnosti. Zde jeden z čekistů přečetl rozsudek: „Nikolaji Alexandroviči, vzhledem k tomu, že vaši příbuzní nadále pokračují v útoku na sovětské Rusko, Výkonný výbor Uralu se rozhodl vás popravit.“ Poté byla celá rodina Romanovců chladnokrevně postřílena.
ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/Nicholas_II_of_Russia#
https://en.wikipedia.org/wiki/Execution_of_the_Romanov_family
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
