Nezaměstnanost roste nejvíc od covidu
Míra nezaměstnanosti v Česku letos v lednu vykázala úroveň rovných čtyř procent. Překonala tak drtivou většinu expertních odhadů, které nejčastěji počítaly s tím, že bude činit 3,9 procenta. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti od dubna 2021. Tehdy se ovšem země druhým rokem potýkala s pandemií covidu, která si kvůli ekonomickým omezením vyžádala přechodný růst míry nezaměstnanosti. Nyní je však situace jiná. Míra nezaměstnanosti stoupá primárně z ekonomických důvodů, nikoli z důvodů předcházení zdravotnímu riziku. Vynecháme-li dobu covidu, je nejvyšší od srpna 2017.
Současný nárůst míry nezaměstnanosti odráží loňský propad ekonomiky. Tu „dusí“ nadále poměrně vysoké ceny energií a také stále vysoké úrokové sazby, které doléhají například na stavebnictví. Zpracovatelský průmysl sice mírně roste, ale jak těžební, tak energetický průmysl jsou v citelném útlumu. Celkový výkon průmyslu je tak mdlý, a to i kvůli útlumu německé a čínské ekonomiky.
Vyšší než očekávaná míra nezaměstnanosti je dalším impulsem pro Českou národní banku, aby na svém dnešním zasedání snížila základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu, a ne pouze o 0,25 procentního bodu, jak bývá zvykem.
S příchodem jara se bude míra nezaměstnanosti postupně snižovat, zejména díky sezónnosti, kdy s nástupem teplejšího počasí dojde k nárůstu zaměstnávání ve stavebnictví či zemědělství. Nelze ale očekávat, že by míra nezaměstnanosti letos klesla pod úroveň 3,5 procenta, což bude pravděpodobně její červnová úroveň – úroveň pomyslného letošního „dna“.