Jeho jméno se stalo symbolem komunistické brutality a divokého poúnorového komunismu. Vynikal svou houževnatostí a bezcitností, přesto si jej vrcholní členové KSČ vážili. Svůj život viděl jako nikdy nekončící boj, jeho smrt je dodnes obestřena tajemstvím.
Narodil se 22. srpna 1919 v malé vesnici Havlovice v okrese Trutnov. Patřil k těm komunistům, kteří měli skutečně dělnický původ, což se v bolševickém hnutí velice cenilo. Pocházel z velmi chudé rodiny, jeho otec pracoval jako dělník v textilce. Jeho vzdělání také nebylo nikterak velké. V době jeho mládí ještě existovaly tzv. obecné školy a „měšťanky“. Tůma měl 5 tříd obecné školy a 1 třídu měšťanky. V dětství musel ještě zároveň se školou pracovat. Rozhodl se, že se stane číšníkem, ale školy nakonec zanechal. Měl se také věnovat boxu.
Tůma byl již od svého mládí velice radikální a prchlivý člověk, který se snadno rozčílil. Dříve než se z něj stal komunista, se orientoval zcela opačně – zajímal se o fašismus a Národní obec fašistickou. Komunistou se chtěl stát až v roce 1939 – nebyl tedy kariérním soudruhem, jak se o něm často říkalo, jelikož KSČ byla v roce 1938 zakázána (přešla do ilegality) a komunisté pronásledováni. Stal se tedy komunistou v nejnevhodnější čas. Již v té době se začíná angažovat v odboji. V roce 1940 po něm už jde gestapo, jeho útěk z protektorátu byl jako z akčního filmu. Utíkal do Sovětského svazu, kam jinam. Zde však panovala paranoia vůči špionům, takže pokud jste nepatřili k vedení KSČ, většinou jste dostali preventivně 3–5 let v gulagu (což je také případ Karla Vaše, článek o něm si můžete přečíst zde). Je otázkou, proč Tůmovi věřili, jelikož do tábora nešel, ale pracoval nejdříve na Sibiři a poté ve Střední Asii. Byli s ním nejspíš velice spokojení. Účastnil se také školní Kominterny v Ufě. Další školení proběhlo v Nagornoje, mělo rozhodnout o jeho příštím osudu. Jednalo se o partyzánský výcvik.
Nedisciplinovaný partyzán
Během svého angažmá v Sovětském svazu se pravděpodobně dostal Tůma do služeb tajné služby NKVD. Dostává nový úkol – stává se členem partyzánské skupiny Mistr Jan Hus, dostává krycí jméno Tůma, které později začne oficiálně používat (formu s pomlčkou si sám vybral). Jedná se o partyzánský výsadek, který má působit na území protektorátu. 26. října 1944 seskakují z letadla a dopadají poblíž Žlebů. Skupina je tvořena sovětskými specialisty, Tůma jediný je našincem – ve skupině má funkci politického komisaře. Již zde se projevuje jeho prudkost – soudí se, že jeho neopatrnost způsobila smrt mnoha civilistům, které nechali nacisté popravit. Skupina působila v okolí Železných hor a Žďárských vrchů. Postupně se rozrůstala a měla na 444 členů a spoustu pomahačů. Část jeho skupiny byla vyzrazena, za což mu byla po válce kladena vina, Tůma však vše vysvětlil – zradit měla jeho spojka. Poválečným orgánům jeho vysvětlení stačilo a byl obvinění zproštěn. Tůma měl již v té době kontakty na vedení KSČ, dalo by se říci, že byl chráněncem samotného tajemníka Rudolfa Slánského.
Brutální estébák
Po osvobození v roce 1945 se začal angažovat v politice – kandidoval jako poslanec Prozatímního Národního shromáždění, ve funkci vydržel rok. Dostal totiž od Sovětů nový úkol – vytvořit tajnou politickou rozvědku. Dostal se do řad nově vzniklé StB, konkrétně do jejího oddělení F. To mělo odhalovat nepřátelské živly uvnitř státu – v bezpečnostních složkách, státní správě a také politických stranách (které se jim podařilo infiltrovat). Jejich prací bylo provokatérství, narušování schůzí stran. Po únoru 1948 využila strana jeho tvrdého charakteru a udělala z něj člověka na špinavou práci. Při výslechu své oběti často mučil, vyžíval se v bití. Při jeho výsleších mělo zemřít okolo 30 lidí. Jeho specialitou byly popravy v lese – takto se zbavil i dalšího estébáka, který na něj nejspíš něco věděl. Umlátil také bývalého rozvědčíka (sloužícího ještě za první republiky) Bedřicha Wiesnera. V rámci akce Skaut, která měla za úkol zlikvidovat národně socialistickou opozici, utvořením falešné ilegální Strany práce. Jistý Petr Konečný se dozvěděl, že vše je akcí StB. Hrozilo vyzrazení, takže Konečného umlčeli – na scénu přichází Pich-Tůma, který Konečného mučí tak, že jej pověsí za nohy. Ty mu následně odumřou – nemůžou jej tedy postavit před soud. Tůma jej tedy zastřelí.
Byl také mezi těmi, kteří byli první na místě činu po smrti Jana Masaryka. Účastnil se také zatýkání známého Zdeňka Tomana.
Tajemná smrt vraha
Tůmovy metody začínaly být brutální i pro samotnou StB. V roce 1953 byl odsouzen na 15 let (odseděl si sedm), jelikož byl spjat s klikou v StB. Ta náležela ke Slánskému a Švábovi, ze kterých se stali nepřátelé lidu. Z komunistické strany byl vyloučen a nikdy mu již členství nebylo vráceno. Živil se jako dělník a horník. Ke své partyzánské minulosti se vehementně hlásil, napsal také paměti, které jej oslavují jako hrdinu. Existuje historka, kdy se v roce 1975 účastnil s manželkou odhalování Památníku partyzánskému odboji. Měl se zde začít hádat s ostatními partyzány, kteří jej zde neviděli dvakrát rádi. Vše se vyhrotilo až do té míry, že Pich-Tůma dostal facku a aby nepřišly další, raději místo spěšně opustil. Svůj život končí v roce 1995 sebevraždou. Tedy pokud to byla sebevražda. Je nalezen oběšený jen pár dní potom, co je oznámeno nové vyšetřování Masarykovy smrti. Všichni, kteří byli do případu nějak zapleteni zemřeli za poměrně záhadných okolností – a to včetně estébáků (jeden byl nalezen oběšený s proříznutým hrdlem, lékař, který Masarykovu mrtvolu ohledával byl zastřelen). V roce 1994 se z Ameriky ozývá Vilém Krajčírovič, jenž zde žije pod jinou identitou. Chce přijet do Čech a objasnit smrt Masaryka – měl být součástí vražedného komanda. Pár dní před odjezdem umírá, když v jeho domě v USA vybouchne plyn.
ZDROJE:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Pich-Tůma
https://badatele.net/kdo-vyvrazdil-vsechny-svedky-smrti-jana-masaryka/
Příslušník StB Miroslav Pich-Tůma – Příběh opravdového komunisty, Prokop TOMEK, 2022
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
