Na první pohled by Jeremyho Englanda kolemjdoucí na ulici nejspíše přehlédli. Na mladém vysokém Američanovi je výrazná možná tak leda jarmulka, kterou nosí jako ortodoxní žid. Zdání ovšem v jeho případě klame, England je ve svých třiatřiceti letech jedním z předních vědců současnosti a jeho výzkumy v teoretické fyzice dost možná vedly ke zcela průlomovému objevu.
Už jako malý kluk prahnul Jeremy po vědění a v sedmi letech se rodičům svěřil, že jediné, co ho trápí je to, že toho ví moc málo. Ve škole byl vynikajícím studentem a postupně absolvoval Harvard, Oxford a Stanford, tedy tři z nejlepších univerzit na světě. Momentálně učí na massachusettské MIT, kde přednáší ty největší kapacity současné vědy a výzkumu.
Během svého vědeckého bádání si Jeremy England vytyčil nelehký cíl. Přijít na kloub tomu, jak vlastně vznikl život, tedy odpovědět na otázku, která od pradávna trápí lidstvo. A je pravděpodobné, že se mu to povedlo. Vysvětluje, že teoreticky platí, že za vhodných podmínek se skupina náhodných atomů dokáže zorganizovat tak, že společně efektivněji využívají svůj energetický potenciál a v zásadě se přiblížit tomu, co považujeme za život. Ten byl dosud považován za výsledek nějakého nevysvětlitelného procesu, kdežto podle Englanda se jedná o pouhý důsledek veskrze náhodného fyzikálního procesu dotaženého k dokonalosti.
Nápad na tento konkrétní výzkum England dostal během zkoumání vývoje embryí při umělém oplodnění. I zde je těžko určit, co už je život a co ještě ne. England nijak nerozporuje Darwinovu evoluční teorii, jen jí pokládá za samu o sobě poněkud vágní a věří, že jeho vlastní teorie bude jakýmsi předstupněm, který dodá Darwinově teorii na určitosti, a vlastně z ní Darwinovy myšlenky budou vycházet.
Ostatní vědci a profesoři sice upozorňují na skutečnost, že teorie Jeremyho Englanda je zatím jen teorií, která dosud nebyla nijak ověřena v praxi a není tedy možné vyvozovat jakékoliv závěry. Přesto jsou ale přesvědčení, že by mohlo jít o zcela zásadní objev. "Jednou za zhruba 30 let dojde k naprosto průlomovému zjištění. Myslím, že tohle by mohlo být jedno z nich," prohlásil například uznávaný profesor Carl Franck z Cornellovy univerzity.
O dalším průlomovém objevu posledních dní, pro změnu z oboru historie, se dozvíte více ZDE.