Kdo by tam jako jezdil?
Víte, ona ta konspirace s tím, že lidstvo nikdy nepřistálo na Měsíci, je starší, než byste si mohli myslet. Musíme se vrátit do sedmdesátek. Dál to ani nejde. Kdyby byla v šedesátých letech mezi lidmi konspirační teorie o tom, že jsme nikdy nepřistáli na Měsíci, není to konspirační teorie, ale fakt.
Každopádně, kořeny téhle konkrétní teorie sahají do poloviny sedmdesátek. Důvěra v establishment byla ve Spojených státech na historickém minimu. Z velké části za to mohl čerstvě bývalý prezident Richard „Nejsem gauner“ Nixon, zpackaná válka ve Vietnamu a protisystémové nálady ve společnosti. Podpořené extrémní popularitou, a tedy požíváním marihuany a LSD. Tak trochu nejlepší nejhorší doba v historii.
Co ale doopravdy poslalo tuhle teorii ke hvězdám (ha ha) byla kniha Nikdy jsme nebyli na Měsíci: Americký podvod za třicet miliard dolarů od Billa Kaysinga. Ta tuhle povídačku jako semínko pochybnosti zasela do veřejného povědomí. Co je na té knize extrémně zajímavé je její… podání, řekněme. Běžně jsme zvyklí na konspirační teoretiky a šílence typu Alex Jones, kteří vztekle a zuřivě volají po vypálení Bílého domu, protože je pod ním ukryté království upírů nebo tak něco.
Bill Kaysing ale takový nebyl. Kniha je poměrně hravě a uvolněně napsaná, nejsou v ní žádné důkazy, jen se tam opakuje nálada „lhali nám o tomhle, klidně mohli lhát i o tomhle“... a hlavně, konec knihy by byl pro dnešní konspirační teoretiky. Kaysing zavírá svou knížku v takovém smířlivém tónu s tím, že nemá smysl se tím trápit, a že je to jenom teorie. Tak si hezky užívejte života a přírody, děti.
Jenže jak víme, tahle nálada konspiračním teoretikům moc dlouho nevydržela.
Máme důkazy! Šach mat!
S postupem času byly konspirační teorie daleko častěji politicky motivované, tím pádem agresivnější, tudíž viditelnější, a proto musely být průkaznější, protože se je víc a víc lidí bude pokoušet vyvracet. Přistání na Měsíci je v podstatě takový technický výkres toho, jak se konspirační teorie dělá, jak roste, jak bobtná. Málokdo doopravdy věří, že Vladimir Putin bojuje s drakonickými ještěry, ale průzkum z roku 2019 říká, že každý desátý Američan si myslí, že lidstvo na Měsíci nikdy nepřistálo.
Obecná teorie tvrdí, že Amerika potřebovala dohnat sovětský náskok ve vesmírných závodech, ale neměla technologie na to, aby dokázala dostat posádku na Měsíc a z Měsíce zpátky na Zem, takže se rozhodla, že celý let nafejkuje. Konkrétně natočí ve studiích a pak to pustí do světa s nálepkou „Vysíláme živě“.
Existuje na to hned několik takzvaných důkazů. Mezi ty nejpopulárnější patří vlající vlajka, podivně vrhané stíny na povrchu, nesedící otisk boty vzhledem k fotce Armstrongova skafandru, dotazy, proč astronauti nezemřeli na radiaci, kde se vzal záznam astronauta poprvé sestupujícího na povrch, když byl první, a proč nejsou vidět hvězdy.
Velice ve zkratce: vlajka byla nastavená speciální tyčkou, aby byla vidět na fotce, podivně vrhané stíny jsou proto, že sluneční svit se odráží od povrchu Měsíce a tvoří vlastní světelný zdroj. Kvůli tomu mimochodem nejsou na fotkách vidět hvězdy. Nesedící otisk boty je jednak proto, že to nebyla stopa Armstronga, ale kolegy Aldrina, a navíc měli astronauti speciální návleky, které je mimochodem chránily před radiací. A záznam na povrch sestupujícího Armstronga byl pořízen venkovní kamerou modulu upevněnou přesně pro tento případ.
Na každou z otázek konspirátroů jde vygooglit odpověď během asi pěti minut. Bill Kaysing v sedmdesátkách tuhle možnost neměl. Dnes ji spousta lidí má, ale chová se ještě hůř než starý Billy. Třeba konspirační filmař Bart Sibrel tak dlouho otravoval Buzze Aldrina, až mu otrávený Aldrin ve svých dvaasedmdesáti vypálil jednu do ksichtu. Nebuďte jako Sibrel.
Stanley na plac!
Navíc celá ta teorie s předtočením mise Apollo 11 nedává smysl ani z druhé strany. Podle expertů na lety do vesmíru a filmových techniků by bylo tehdy mnohem náročnější natočit něco takového ve studiu. Náročnější finančně i technologicky. Už jenom světelný zdroj na záznamu neodpovídá ničemu, co v té době bylo známé. Muselo by se to kouzlit stovkami extrémně drahých laserů.
Druhým velkým problémem je délka záznamu. Všichni jste viděli těch pár sekund, kdy Armstrong sestoupí na povrch a pak hopsá… ale celý ten záznam běžel živě v televizi několik hodin. A vzhledem k tomu, že se nikde během záznamu neobjeví ani náznak střídání pásek, taková ta značka v horním rohu obrazovky, museli byste mít absurdně velkou promítačku a filmový pás, který nikdy nikdo nevyrobil.
Museli byste vyvinout několik nových technologií jenom k tomu, abyste nakonec reálně nic neudělali. To už je levnější prostě obyčejně letět na Měsíc. A pak tady máte otázku těch desetitisíců lidí, kteří byli součástí programu Apollo 11. Ti všichni by to museli držet v tajnosti. Zkoušeli jste někdy udržet tajemství mezi třemi lidmi?! A navíc, pokud byste vážně operovali s novými filmovými technologiemi, musel by je vyvíjet někdo jiný než lidé z NASA. A to máte další stovky a tisíce lidí, kteří by o tom navždy museli mlčet.
Pravdou je, že jestli by to někdo dokázal, je to Stanley Kubrick, který je obecně považován za autora Moonlanding: The movie. Ostatně Vesmírná Odysea vyšla rok před Apollem. Což je taky hlavní protiargument – Kubrick by jednak kvůli náročnosti práce a jednak kvůli tomu, že je to Kubrick, potřeboval víc času na natočení něčeho, co navždy oblafne celý svět.
A podle konspiračních teoretiků se ke všemu přiznal ve filmu Osvícení. Jen musíte umět film dekódovat. Takže pokud ani teď nevěříte, že jsme skutečně přistáli na Měsíci, aspoň máte plány na večer.