Když Michal David koncertoval s punkovou kapelou
Český diskotékový zpěvák Michal David v roce 1987 předskakoval šíleným německým punkerům Die Toten Hosen, a světe div se, lidem se to příliš nelíbilo. Na koncert, který se odehrával v Plzni v rámci mezinárodního Mírového koncertu, většina účastníků pravděpodobně vzpomíná dodnes. Ostatně není se čemu divit, když k sobě pořadatelé akce napasovali dva naprosto odlišné hudební styly, na což příznivci punkrockové muziky zareagovali po svém. Vzhledem k tomu, že se psal rok 1987 a v Československu stále vládli komunisté, tak je dost pravděpodobné, že bez Michala Davida by Die Toten Hosen nikdo střízlivý nepovolil.
Za uspořádáním této akce stála samozřejmě politika. V únoru 1986 byl totiž zavražděn švédský sociálně demokratický premiér Olaf Palme, když se společně se svou ženou vraceli večer z kina. Díky svým názorům, v nichž prosazoval globální mír a spravedlnost pro všechny, se stal po celém světě velmi rychle populární, takže nebylo žádným překvapením, že po jeho vraždě lidé pořádali mírové pochody a demonstrace. Švédský politik se vyjadřoval i k železné oponě a sporům mezi Východem a Západem.
15. září 1987, tedy rok a půl po Palmeho vraždě, proběhl v Lochotínském amfiteátru Mírový koncert, v rámci kterého měli dát muzikanti najevo svůj nesouhlas s vraždou švédského premiéra a zároveň se vymezit vůči jaderným zbraním. A proč se jednalo o mezinárodní akci? Protože se na ní kromě českých umělců typu Dalibora Jandy nebo Michala Davida objevily i západoněmecké kapely. Kromě zmiňovaných punkerů Die Toten Hosen přijeli i Haindling.
Problém nenastal v kombinaci kapel, ale v pořadí, v němž zahrály. Postavit smysluplný line-up pro takto různorodé publikum určitě nebylo snadné, ale nechat zahrát Die Toten Hosen před Michalem Davidem rozhodně moudré nebylo. Die Toten Hosen se svými šílenými koncerty sice proslavila až v pozdější době, nicméně už v roce 1987 se jednalo o šílenou a energickou show, kterou nikdo v Československu pravděpodobně nikdy neviděl. Výjimkou není například ani skákání do davu nebo šplhání po ocelových konstrukcích. Na něco takového nebyl československý socialistický divák zvyklý a pravděpodobně ani pořadatelé netušili, že německý punkáči rozproudí krev všem návštěvníkům. Nicméně stalo se. V publiku bylo samozřejmě i mnoho Němců, protože se jednalo o mezinárodní mírovou akci.
Po Die Toten Hosen nastoupil mladý a nadějný Michal David, jenž už za sebou měl hity typu Céčka nebo Nonstop a moc dobře věděl, jak své fanoušky potěšit. Jenže v publiku se nacházeli i rozdovádění punkáči, kterým se český hitmaker příliš nezamlouval, a proto do rukou brali všechno, co kolem sebe našli, a začali to házet na pódium. Na Michala Davida letěly kelímky, odpadky, kameny, a dokonce i gumový granát. Pořadatel akce se sice snažil fanoušky uklidnit, ale marně. Koncert byl velmi rychle přerušen, německé kapely nasedly do autobusu a odjely zpátky do Německa. Německým kapelám se chování publika nelíbilo a celý průběh davového šílenství odsoudily.
A proč to vlastně celé skončilo tak špatně? Kdyby Die Toten Hosen hráli až jako poslední, tak se něco takového možná nemuselo stát.