Další odklad
Tak trochu jsme to čekali, a to i navzdory siláckým prohlášením premiéra Borise Johnsona, že raději skončí mrtvý ve škarpě, než aby musel opět posouvat brexit. I když parlament na rozdíl od dohody jeho předchůdkyně Theresy May formálně odsouhlasil premiérův plán na vystoupení z Evropské unie, nepodařilo se Johnsonovi prosadit jeho úplné schválení. V dnešní den, kdy měla být již Británie několik hodin mimo EU, se země připravuje na nové parlamentní volby, které byly jednorázovým zákonem vyhlášeny na 12. prosince letošního roku.
Je to tak již podruhé za posledních pět let, kdy dojde k předčasným volbám – poslední volby v řádném termínu proběhly v roce 2015. Právě tyto volby nakonec vedly k vyhlášení referenda o brexitu, které svým voličům slíbila Konzervativní strana Davida Camerona, za což ji Britové odměnili skvělým výsledkem ve volbách. Následující parlamentní volby proběhly v roce 2017 poté, co se tehdejší premiérka May rozhodla vyhlásit předčasné volby, aby získala silnější mandát při vyjednávání s Bruselem o podobě brexitu.
Výsledkem byla naprostá katastrofa, kdy se labouristům podařilo velice překvapivě stáhnout velký náskok vládních konzervativců, což vyústilo v nepříjemnou situaci, kdy ani jedna strana v parlamentu neměla většinu. Konzervativcům nezbylo nakonec nic jiného než se spojit s Demokratickou unionistickou stranou ze Severního Irska, která sice podpořila menšinový kabinet May, ale vzhledem k neuvěřitelným komplikacím okolo budoucího režimu mezi Irskem a Severním Irskem byla sázka na unionisty spíše na škodu. Zablokovaný parlament, ve kterém mezitím došlo k několika útěkům ze zastoupených stran, kdy tito přeběhlíci častokrát určovali budoucí směřování legislativního procesu, se nakonec po několika nepovedených pokusech konečně rozhodl vyvolat nové volby.
Prosincový termín je pak pro Brity další komplikací, jelikož poslední volby před Vánocemi měla Británie naposledy v roce 1923 a s nadcházejícími prázdninami a školními besídkami je nejisté, kolik občanů k urnám přijde.
Nic není jasné
Podle posledních průzkumů zatím jasně vedou konzervativci Borise Johnsona, kteří opakovaně slibují dotáhnutí brexitu do konce, což by se jim v případě výhry mělo podařit. Podle deníku Guardian jsou pak opoziční labouristé celých 12 % za vládními konzervativci – část komentátorů ale upozorňuje, že podobný rozdíl mezi oběma stranami byl i v posledních volbách, které nakonec skončily pro labouristy poměrně dobře. Straně voliči ale vyčítají nejasný postoj k brexitu a hlavně lídra Jeremyho Corbyna, který podle nich není mužem kompromisu a stranu zbytečně štěpí. Kartami pak může zamíchat i Brexit Party bývalého vůdce euroskeptiků Nigela Farage, která na svou stranu může přetáhnout všechny radikální zastánce brexitu, byť Farage opakovaně prohlašuje, že chce spolupracovat s Johnsonem, což je ale pro velkou část jeho strany nepřijatelné, jelikož Farage je označován za příliš velkého radikála.
Ať dopadnou volby jakkoliv, bude se muset nový parlament obejít bez legendárního předsedu dolní komory parlamentu Johna Bercowa, který se díky svému neotřelému způsobu řízení diskuze ve sněmovně a neustálému opakování slova „order“ stal doslova hvězdou sociálních sítí. Ten ke včerejšku ve funkci skončil, jak již dříve avizoval. Jeho nástupce to bude mít velice těžké. Ale to ostatně celá Británie.
A tady si přečtěte o trapasech Theresy May.