Aye lad!

V roce 2015 se v kinech objevil horor Čarodějnice, který v tehdejší žánrové nabídce působil jako přinejmenším zajímavé zjevení. Šedá atmosféra venkova v Nové Anglii v polovině 17. století působila jako děsivé prostředí pro příběh rodiny farmáře, která si vinou izolace, existenciálního strádání a souhry podivných náhod postupně vezme do hlavy, že jejich dcera je děvka ďáblova. Snímek tehdy střídmě pracoval s nadpřirozenými prvky, které jsou pro horory typické a balancoval tak na hranici s označením mysteriózní psychologické drama. Světu filmu dal navíc dva umělecké objevy - herečku Anyu Taylor-Joy a režiséra Roberta Eggerse.

Ten si dal se svým dalším filmem hodně na čas. Tvůrčí směr, který Eggers v Čarodějnici naznačil, rozjel naplno v novince Maják. Pro atmosférický thriller si zvolil dnes už netradiční čtvercový formát, černobílou, adekvátní stopáž 110 minut a vsadil na vždy brilantního Willema Dafoeho a Roberta Pattinsona, který se ve snaze dokázat světu, že není jen mainstreamový shovel face z upírské romance tak dlouho prorvával rolemi v indie filmech, až se konečně naučil hrát.

Obsazení hlavních rolí je pro film o dvou postavách zcela zásadní. Ale nejen šťastná ruka při castingu dělá z Majáku poslední opravdu dobrý film roku 2019, na který byste si měli zajít navzdory tomu, že to není zrovna lehká podívaná. Eggers diváka navnadí na temný horor se záhadnou příšerou, navíc protknutý tajemným puncem staré námořnické legendy (film je inspirován skutečnou událostí) i H. P. Lovecraftem. Zhruba v polovině je ale narativ upozaděn a nahrazují ho skvěle napsané dialogy/monology, dohromady s formou tvořící brutální a místy až animálně hnusnou sondu do spirály šílenství, do níž lidská mysl, v případě, že je izolovaná od vnějšího světa a nemá, čím se zabavit, neodvratně propadá.

GALERIE Maják

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Maják je opravdu nepříjemné sledovat, zároveň se od něj ovšem nejde odtrhnout, a to navzdory několika hluchým místům, která se ale na té relativně krátké ploše v rámci celku ztratí. Nasvícení, kamera a její pohyb a především pod kůži se zarývající zvuk perfektně spolupracují s těžkým obsahem a vytváří pomyslnou filmovou pěst, kterou Eggers divákům v kinosále nejprve vrazí do obličeje a potom jim ji ústy nacpe až do krku, dokud nemají pocit, že budou zvracet.

Eggers rozhodně nenatočil snímek, který má sednout každému. Zároveň se asi nemůžeme bavit ani o dokonale dotaženém umění, nicméně se rozhodně jedná o snímek, který by fanoušek kinematografie vidět měl, a to minimálně ze zájmu o věc a snahu se v ní vzdělávat. Je to (podobně, jako tomu bylo v případě Slunovratu Ariho Astera) totiž jasná manifestace autorského stylu talentovaného režiséra, o kterém ještě hodně uslyšíme.

mohlo by vás zajímat

Tiché místo 2, další Halloween i návrat Candymana: Hororové novinky, díky kterým se letos budeme v kinech hodně bát

Pokud se ho Eggers hodlá držet a dál jej vybrušovat, je na místě opravdu napnutě vyhlížet jeho další film The Northman, jehož premiéra je plánována na příští rok. Měla by to být vikingská variace na Hamleta s hereckým obsazením ve složení Anya Taylor-Joy, Willem Dafoe, Bill Skarsgård, Alexander Skarsgård a Nicole Kidman se bude pracovat jedna radost. Ok.