9. květen je ještě tak trochu spojen s oslavami konce války a nejinak tomu bylo i v Paříži roku 1950. Během oslav se chystal k řeči francouzský ministr vnitra Robert Schuman. Nikdo tenkrát netušil, že to, co zazní, změní Evropu a celý svět navždy.
Rozervaná Evropa
Představte si Evropu koncem čtyřicátých let. Válka skončila před pěti lety, ale národy jsou pořád ještě trochu zahořklé, kdo může, tak si kopne do Němců. Ať už přímo nebo nepřímo, Sověti upevňují svou moc za čerstvě vzniklou železnou oponou. Kromě toho, že už náckové nepochodují po Paříži to zas tak růžově nevypadá.
Na scénu vstupuje muž, který se jmenuje Robert Schuman, francouzský ministr zahraničí. Pokud vás mate jeho jméno, pak oprávněně, měl kořeny v Lotrinsku a Lucembursku… zkrátka byl to Evropan. Tělem i duší. A to své evropanství tlačil ven. Od roku 1948 do roku 1952 šéfoval celkem v osmi vládách. Nás ale zajímá rok 1950, konkrétně oslavy konce války a projev, který později vstoupil do historie jako Schumanova deklarace.
Obsahem Schumanovy deklarace byl v podstatě plán na zajištění evropské prosperity a hlavně udržení míru. Pan ministr si velice dobře uvědomoval, že posledních několik set let většina konfliktů začala tím, že si šla Francie s Německem po krku. A pokud se dva nejmocnější národy na kontinentu dokážou spojit, třeba jen ekonomicky, výrazně stabilizují celý svět. Jak to udělat? Kontrolou a společným trhem se dvěma veledůležitými strategickými surovinami, ocelí a uhlím.
Happy end
Tehdejší fracnouzská vláda trochu doufala v zapojení Spojených států a Velké Británie a celého Commonwealthu, ale to se nepodařilo. Necelý rok po zveřejnění Schumanova plánu tak vzniká Evropské sdružení uhlí a oceli, které bývá považováno za základní kámen celé Evropské unie. A je třeba mít na paměti, jak významná událost to byla. Odvěcí nepřátelé se jen pět let po nejstrašnější válce historie lidstva dali dohromady proto, aby se další taková válka neopakovala.
Sám Schuman drandil několik let po Evropě a prosazoval myšlenku jednotného kontinentu tak, že byl v roce 1957 prvním prezidentem Evropského parlamentu vůbec. Celé se to ale zrodilo na té tiskovce 9. května 1950. A proto 9. května slavíme Den Evropy. Nebo, jak se mu také říká, Schumanův den.
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
