Určitě to znáte sami. S někým se nepohodnete nebo někdo se nepohodne s vámi, případně uděláte rozhodnutí, které časem vyhodnotíte jako ne úplně zdařilé a chtěli byste věci urovnat, zase začít normálně komunikovat. Přemýšlíte, jak z toho ven. Jednoduše, pozvete dotyčnou osobu na kafe a vše si vysvětlíte. Nebo řešíte něco v práci, učíte se na zkoušku a vše opět s kávou v ruce.
Proč zrovna káva, co je na ní tak zázračného, že lidi nad šálkem toho černého, voňavého nápoje přemýšlejí, relaxují, ale také se poznávají, sbližují, usmiřují, ale i rozcházejí…? A kde vlastně vznikl název pro tuto druhou nejprodávanější komoditu světa, kterou předstihla jen ropa?
Zvu tě na kafe
„Nezajdeme na kafe?“„Dáš si kafe?“ „Měl už jsi dneska kafe?“ „Probereme to u kávy?“ Notoricky známé otázky, které slyšíme v jistých obměnách a při různých příležitostech denně. Ano, jsou lidé, kteří kávu nepijí, ale těm se nyní omlouváme, pro ně asi tento článek úplně nebude. Káva je prostě fenomén spojený s jistými rituály. Jedná se o nápoj z upražených a rozemletých semen plodu kávovníku. Charakteristická je zejména silným aroma a černou barvou. A samozřejmě kofeinem, který obsahuje, a který povzbuzuje srdeční činnost a krevní tlak. Právě pro povzbuzující účinky se káva pije. Je také tou správnou tečkou na konec jídla, pomáhá totiž dobře trávit. Nejčastěji se pak káva pije ze zrnek druhu arabika a robusta.
Za pravlast kávovníku se dá považovat africká Etiopie, konkrétně oblast Kaffa – a jsme u toho názvu – kde kávovník roste divoce ještě dnes. Právě z Etiopie byla káva dovezena válečníky v období mezi 13.–14. stoletím do Jemenu, a tak se dostala do Arábie. A ta je dnes považována za její kolébku. Že se káva rozšířila do Evropy, tak na tom mají zásluhu především Holanďané, které ji na starý kontinent z Jemenu tajně přivezli. Dnes se kávovníky pěstují napříč světem všude, kde jsou k tomu vhodné podmínky. Je to ale rostlina, která je náročná na slunce a také na dostatek vláhy, a tak se jí prostě nejlépe daří v tropech. Kávovník má docela slušnou výdrž. Dožívá se až třiceti let, i když v tomto věku už není tak produktivní. Jinak z jednoho keře lze získat až 2,5 kg zelené kávy, z níž se pak vyrobí půl kila té pražené.
Vše má řád a pravidla
Vyrobit kvalitní kávu je opravdu věda a rozhodně nezáleží jen na odrůdě. Velkou roli hraje samotná sklizeň, následné zpracování zrn, správné pražení, uskladnění a expedování žoků. Vše má jasný řád a pravidla, která když se nedodržují, tak se vždy na chuti kávy projeví, a to negativně, což samozřejmě ovlivňuje i cenu.
Nebudu vás unavovat vypisováním druhů kávovníků. O těch dvou nejznámějších jsem se již zmínila. Spíš se pojďme podívat na přípravu kávy, a odpusťte mi, ale onoho českého turka nějak vynechám. Pravověrným kafařům se z něj totiž kroutí prsty na nohou. Prudké spaření kávy a následné dlouhé louhování je ke kávě nešetrné a ničí její chuť. Přitom právě turecká mokka je opravdový zážitek a je tradiční například ve Středomoří a na Blízkém východě. Připravuje se v kovové konvičce, které se říká džezva a obsahuje také různé druhy voňavého koření, jako je vanilka, skořice a kardamon. A dost se sladí.
V našich končinách se ale nejvíce rozšířila výroba kávy, která má původ v Itálii – ono známé espresso. Malé množství téměř vroucí vody je vytlačeno pod tlakem jemně mletými kávovými zrny. Espresso je pak základem pro další druhy kávy, jako jsou například caffé latte, lungo, americano nebo flat white. Kávu můžete mít také filtrovanou nebo připravenou v kafetieru. A pak jsou i přípravy kávy, které se – podobně jako u té skutečné turecké – vážou ke kultuře jednotlivých zemí. Jedná se de facto o kávové obřady a rituály. Příkladem může být Vietnam nebo Etiopie. Tam se na přípravu kávy používá keramická konvička s názvem jebena.
Caffè per favore
O tom, že je našim duším blízké italské pojetí přípravy kávy, jsme se již zmínili. Proto je logické, že nám je blízký italský rituál nebo chcete-li způsob pití tohoto nápoje. Prostě si jednoduše objednáte, dostanete, zaplatíte – pokud jste tedy někde v kavárně a ne na návštěvě, kde předpokládáte, že kávu od hostitele obdržíte zdarma jako to nejběžnější občerstvení.
Složitější rituál je ale ten starší, arabský, v rámci kterého vlastně nejde nabídnutou kávu odmítnout. Roznáší ji sice také číšník, který vám ji nalije a vy ji vypijete. Ale, a zde je právě ten zásadní rozdíl, pokud již nechcete další šálek, tak musíte ten svůj obrátit dnem vzhůru nebo ho dát stranou. Jinak vám bude číšník dolévat a dolévat a dolévat… A přece jen, všeho s mírou, to platí i u kávy. Ano, pokud se kávou, tedy hlavně kofeinem, který obsahuje, předávkujete, tak nebudete spát, rozbuší se vám srdce, budete roztěkaní atd. atd. Na druhou stranu, když k tomuto omamnému nápoji budete přistupovat s rozumem, tak do sebe dostanete vitamín B, mangan, draslík, hořčík nebo fosfor. Ano, to vše káva obsahuje. Také prý pomáhá naší paměti.
A já už teď končím, protože mi byl položen dotaz, jestli nemám chuť na kávu. A víte, že mám? A kupodivu nechci a nemusím ani nic řešit.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
