fb pixel
Vyhledávání

Helmut Newton byl posedlý ženami, slávou a luxusem. Zkrotila ho puritánská Amerika

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Pro někoho perverzní a machistický, pro jiného geniální a podvratný. Helmut Newton byl bezpochyby jedním z nejvlivnějších mistrů módní fotografie. Letos by oslavil 104 let. Život byl pro židovského kluka s fascinací ženským tělem a velkým snem ve 20. století všelijaký...

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková Aktualizováno 21.8.2024, 12:02

Helmut v dámských šatičkách

Helmut Newton patří k nejslavnějším módním fotografům vůbec. Jeho dílo je tak specifické, že dalo základ úplně novému pojmu – pornografické eleganci. Dodnes, vyfotí-li někdo vyzývavou nahou ženu černobíle a kontrastně nasvícenou, pravděpodobně vám prozradí, že právě Newton patří k jeho oblíbeným umělcům. Německý rodák přišel na to, jak zvěčnit nahé ženské tělo tak, aby bylo agresivní, živočišné, ale ne prvoplánově vulgární. Helmut Newton dostal erotiku do světa módy a zčásti to dokázal i proto, že to byl jeho celoživotní sen. Fotit pro kultovní magazín Vogue byl vždy jeho cíl. Je tak trochu paradoxní, že ve chvíli, kdy se do něj dostal, musel se trochu krotit. Puritánská Amerika totiž na jeho otevřenost nebyla zvědavá tolik jako uvolněnější Evropa.

Jeho fascinace, možná až posedlost ženským tělem a sexualitou, začala už v dětství. Jako Helmut Neustäedter se narodil roku 1920 v Berlíně do bohaté židovské rodiny. Jeho matka zdědila po prvním manželovi továrnu na knoflíky, takže o peníze neměla nouzi. Z prvního manželství už jedno dítě měla, otcem Helmuta byl manžel číslo dvě. Jak už to tak u mladších potomků bývá, Claire Neustäedter malého Helmutka rozmazlovala, jak se dalo. Ten se kvůli tomu nedokázal dlouho soustředit na jednu věc, byl dost uřvaný a neustále vyžadoval pozornost. Dokonce ho poměrně dlouho oblékala do dívčích šatů a nechávala mu delší vlasy. Trvalo to skoro do puberty, pak se ale Helmutův otec rozhodl zasáhnout. Syna nechal ostříhat a přihlásil ho na gymnastiku a plavání, čímž ale patrně jen umocnil Helmutovu fascinaci lidským tělem.

A pokračovalo to dál. Helmutův starší bratr Hans měl doma hanbaté i módní magazíny plné krásných modelek. Zatímco Hanse čistě pragmaticky zajímaly vyzývavě nafocené ženy, Helmuta nejvíc fascinovaly boty na vysokých tenkých podpatcích, které měly dámy na sobě. Tento motiv se ostatně později stal jedním ze stěžejních pro jeho vlastní tvorbu – a aby ne! Jen máloco je tak sexy jako dámské nohy v lodičkách. A byl to Hans, kdo bratrovi při jedné procházce ukázal Červenou Ernu, což byla slavná berlínská prostitutka, která nosila vyčesané zrzavé vlasy a vysoké červené boty. V Erně se před Helmutovýma očima poprvé zhmotnilo to, co obdivoval na fotografiích a co si zřejmě už tehdy utvářel ve vlastní fantazii.

Od té chvíle měl jasno v tom, že chce fotit a především, co chce fotit. První aparát si pořídil už na reálce, a dokonce i po přijetí Norimberských zákonů se mu podařilo získat zaměstnání v ateliéru u Else Ernestine Neuländer-Simon, známější pod pseudonymem Yva. Pak ale přišla válka a Yva jako Židovka skončila v koncentračním táboře. Helmutovi se podařilo utéct. Při emigraci se dostal do Číny, kde si změnil příjmení na Newton a kde začala jeho dlouhá mezinárodní pouť s jasným cílem – New York.

Newton se za války a těsně po ní podíval do různých koutů světa, chvíli byl i v armádě, vždycky se mu ale podařilo živit se fotografií. Chápal, že pokud někdy chce dělat ve Vogue, musí pracovat i ve studiích a fotit lidem portréty s dětmi nebo na doklady. Když se později dostal tam, kam chtěl, focení v ateliérech se vyhýbal, jak jen to šlo. Newton byl známý tím, že si nápady na fotky zapisoval do malého notýsku, který nosil stále při sobě a plánováním jednoho focení strávil klidně i pár týdnů. Pak to ale nacvakal rychle a za minimální náklady. Střídal dva fotoaparáty Canon, svítil jedním světlem a pomáhal si spoustou malých baterek.

Průlom v jeho kariéře nastal na začátku 60. let, kdy se dostal do francouzského Vogue. Jeho fetišistické až sadomasochistické obrázky se dočkaly neskutečného ohlasu. Pařížané ho milovali a dveře do Ameriky tak byly otevřené. Právě tam se ale Newton musel uklidnit. Jeho fotky procházely vlastně cenzurou, protože puritánská společnost Spojených států by Newtona v plné palbě nepřijala, určitě ne tehdy. Helmutovi ale nevadilo dělat malé ústupky. Byl posedlý slávou a penězi. On a jeho žena June byli zvyklí na vysoký životní standard, který něco stál. Helmut pracoval do sedření těla, pil litry kávy a kouřil desítky těžkých cigaret denně. To vedlo ke dvěma kolapsům a odhalení srdeční poruchy, což fotograf těžce nesl, protože ho léčba omezovala jak v práci, tak v životním stylu.

Aby dosáhl svého – tedy aby se stal slavným a uznávaným – obětoval opravdu vše. Když jeho manželka musela podstoupit vážnou operaci, on to všechno dokumentoval, fotil ji dokonce i v nemocnici. Syrové umění života? Kdepak. Sobecký a rozmazlený Helmut totiž těžce nesl, že jednou to celé nebylo jen o něm. Ať už byl ale jakýkoliv, světu fotografie dal Helmut Newton něco nesmazatelného a nezapomenutelného.

Letos uplyne 103 let od jeho narození, a proto na jeho počest vznikl dokument s názvem Helmut Newton: Nestoudná krása, který se jeho životem, povahou, ale především tvorbou zevrubně zabývá.

Podobné články

Doporučujeme

Další články