Jih proti Severu

V polovině 19. století si Spojené státy procházely největší krizí své stále ještě mladé historie. Spory mezi podporovateli a odpůrci otroctví se pomalu ale jistě vyostřovaly do té míry, že samotná existence země byla v ohrožení. Pře mezi svobodným průmyslovým Severem a otrokářským Jihem, jehož ekonomika závisela na výrobě bavlny sklízené rukama černých otroků, se federální vláda ve Washingtonu snažila vyřešit nepříliš efektivními způsoby. Jakousi předzvěstí blížící se vojenské konfrontace, která do dějin vstoupila jako Válka Severu proti Jihu, byly spory o teritorium Kansas, jež mělo být přijato do Spojených států jako právoplatný stát. Otázkou bylo, zda se Kansas stane státem otrokářským, či svobodným – spory mezi zastánci obou názorů pak často přecházely v ozbrojené konfrontace, které nezřídka kdy končily smrtí.

mohlo by vás zajímat

Americkým prezidentem na jeden měsíc: William Henry Harrison zemřel 31 dní po své inauguraci

Není divu, že se v této době snažila velká část Američanů obrátit na nějakou vyšší autoritativní figuru, která by pomohla zemi překonat tuto těžkou zkoušku. Za normálních časů by touto osobností byl prezident Spojených států. Jenže to by nesměl v předvečer občanské války sedět v Bílém domě nerozhodný James Buchanan, který si od historiků vysloužil hodnocení jako nejhorší prezident v amerických dějinách. Tento bývalý ministr války a jediný starý mládenec v úřadu prezidenta se do čela země dostal v roce 1856, kdy se mu jako členovi Demokratické strany podařilo přesvědčit občany, že to bude zrovna on, kdo vyřeší palčivou otázku otroctví – své oponenty z čerstvě vzniklé Republikánské strany označil za nebezpečné severní radikály (byť byl sám ze Severu) a prohlašoval, že otázka otroctví se má rozhodnout na státní, nikoliv federální úrovni.

Nerozhodný muž

Do úřadu pak Buchanan nastoupil v březnu 1857, dva dny před vyhlášením nechvalně známého rozsudku Nejvyššího soudu, který je v právních dějinách znám pod názvem „Dred Scott vs. Sandford“. Ten se stal jedním z klíčových rozsudků, které potvrdily ústavní ochranu otroctví. Buchanan, jenž byl s rozsudkem seznámen ještě před jeho vyhlášením, si od něj sliboval konec debaty o zákazu otroctví v zemi, ale nakonec se stal přesný opak – zatímco otrokáři na Jihu byli nadšeni, Sever to ještě více podnítilo v tom, aby požadoval konec této vpravdě nemorální instituce. Celá kauza zmíněného rozsudku vlastně krásně ilustruje Buchananovu povahu – i když byl mužem ze Severu, podporoval a stál na straně Jihu. Ostatně, jeho kabinet byl plný podporovatelů otrokářství.

Ani další jeho působení ve funkci nebylo zrovna slavné. V roce 1857 propukla prudká ekonomická krize, která poškodila především severní průmyslníky a dodala ekonomicky soběstačnému Jihu odvahu tlačit na Sever, což ještě více polarizovalo společnost. A ani v tomto případě nedokázala Buchananova vláda adekvátně reagovat. Když pak v tom samém roce došlo ke sporům mezi mormonskými osadníky Utahu a federální vládou, poslal Buchanan proti náboženským sektářům ve zcela zbytečné reakci armádu, což vedlo ke zbytečné smrti několika desítek amerických občanů.

GALERIE James Buchanan - nejhorší americký prezident

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Otrocká krize pak dosáhla svého vrcholu v roce 1860, kdy dal Jih otevřeně najevo, že v případě zvolení protiotrokářského republikánského politika Abrahama Lincolna dojde k odtržení nespokojených jižanských států – Buchanan opět nedokázal zaujmout jasné stanovisko, když nejprve prohlásil, že odtržení je sice nezákonné, ale vzápětí dodal, že jeho vláda nemá, jak mu zabránit. Když za ním pak přišel velitel armády Winfield Scott se zoufalým požadavkem okamžitě na Jih poslat federální vojska, odmítl ho Buchanan, jelikož mu byl Scott nesympatický a odmítal mu věřit.

Lincoln zdědil občanskou válku

Když pak po zvolení Lincolna Jižní Karolína v prosinci 1860 oznámila své odtržení od Spojených států a brzo byla následována dalšími státy, očekávalo se, že odcházející sedmdesátiletý prezident Buchanan pronese ve své závěrečné řeči nějaké jasné a hlavně státnické stanovisko, které pomůže sjednotit polarizovanou zemi. Namísto toho Buchanan využil své poslední šance promluvit k národu další kritikou „radikálního Severu“, který svou neústupností vlastně přinutil Jih k odtržení. Když pak v březnu 1861 nastoupil do Bílého domu Abraham Lincoln, oznámil mu Buchanan: „Vážený pane, jste-li při příchodu do Bílého domu tak šťastný, jako jsem já, že ho mohu opustit, pak jste skutečně šťastný člověk.“

Jeho slovům se nelze divit – Lincoln po svém předchůdci zdědil úkol vyřešit největší krizi v amerických dějinách, které přitom mohl Buchanan zabránit…