Mezinárodní den demokracie

Dnes slavíme Mezinárodní den demokracie, což jste určitě netušili, že existuje. Už od roku 2007, kdy ho ustanovila OSN. Prý má sloužit k tomu, aby se oslavovalo a vysvětlovalo, že demokracie není samozřejmost, ale soubor hodnot, za které se musí neustále bojovat. Což je věc, kterou třeba nám nemusí nikdo vysvětlovat. Ať už stojíte v naší rozdělené společnosti kdekoli, určitě si taky myslíte, že děláte všechno pro svobodu a demokracii.

Jako správný občan ale určitě víte, že pravým svátkem demokracie jsou volby. U nás se tenhle svátek slaví hlavně tím, že na sebe lidé nadávají, rodiny se hádají a děda to nakonec stejně zase hodí komunistům, přestože ho utlačovali nejdéle. Tak už to v Česku funguje.

A protože se nám tenhle svátek zase blíží, rozhodli jsme se, že se podíváme na to, jak se letos stranám daří nebo nedaří s kampaněmi. A protože nemůžeme rozumět všemu (víme, šok) zeptali jsme se na pár věcí doktora Miloše Gregora z Katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně.

mohlo by vás zajímat

ČSSD je tady s novou identitou, sociální demokracie má červenou

ANO, bude kampáň

Již tradičně je největší rambajs kolem kampaně ANO, která je opět mimořádně skvěle zvládnutá, i když se nám to tak nemusí na první pohled jevit. Billboardy s nápisy, která často sotva dávají smysl útočí skvěle na cílové voliče strany. “Hesla, se kterými ANO pracuje, jsou přesně cílená,” vysvětluje doktor Gregor. “Politická konkurence má jen dvě špatné možnosti. Buď na kampaň nereagovat a nechat ANO, ať láká voliče na přisvojené a kolikrát vylhané zásluhy… nebo na kampaň ostatní strany reagovat budou a pak se předmětem voleb stane kampaň ANO. Což je pro každého volebního manažera sen.”

S ANO souvisí i další extrémně diskutované téma letošních krajských voleb. Tím prvním je takzvané rouškovné neboli těch pět tisíc pro každého důchodce, který dokáže v téhle koronavirem prolezlé zemi přežít do prosince. Kritici vlády označují tenhle krok za způsob, jak si kupovat voliče, nicméně premiér to odmítá. “Pokud se podíváme, jak vládní představitelé horko těžko hledají racionální zdůvodnění tohoto kroku, tak jej nelze vnímat jinak než součást předvolebního boje,” říká doktor Gregor.

Pravdou ale je, že někde asi musí být motivace čistě altruistická. Třeba u ministryně Jany Maláčové, která se za rouškovné zasadila ve velkém. V současné koalici ale bývá zvykem, že zásluhy vždycky nezíská ten, kdo odvede největší kus práce. “Těch několik let, kdy ČSSD vládne společně s ANO, nám ukázalo, že je PR oddělení ANO velmi šikovné v přivlastnění si vládních kroků a opatření, která jsou vnímána veřejností pozitivně a zbavení se zodpovědnosti za kroky, které jsou vnímány negativně,” podotýká politolog. “Jelikož podle průzkumů většina lidí vnímá rouškovné pro seniory pozitivně, můžeme vidět i v rétorice Andreje Babiše snahu prezentovat to jako zejména vlastní zásluhu.”

Do voleb ale ještě může zasáhnout vývoj pandemie u nás. Doktor Gregor upozorňuje, že pokud bude růst počet nemocných, ale ne počet hospitalizovaných nebo mrtvých, nebude virus hlavním tématem voleb. “Pokud však nastane černý scénář a situace se výrazně zhorší, může to paradoxně ČSSD ve volbách pomoci. Jan Hamáček může být – podobně jako na jaře – vnímán jako ten, který dokáže situaci napravit po přešlapech Adama Vojtěcha a Andreje Babiše z ANO.”

GALERIE Je to kampáň a já to odmítám

+ DALŠÍCH 6 FOTEK + DALŠÍCH 7 FOTEK

Opozice, jo?

Obecně se dá tvrdit, že čím horší bude situace s virem, tím horší bude situace pro vládu. Ve zvládání pandemie se pro řadu voličů přímo odráží kompetence ministrů a premiéra. “Taky ale bude hrát roli to, jak šikovně se Andreji Babišovi podaří zbavit vlastní odpovědnosti. Připomeňme, že na jaře v plamenném televizním projevu prohlásil, že přebírá veškerou politickou zodpovědnost za (ne)zvládnutí pandemie. To bylo ve chvíli, kdy jsme se dostávali z nejhoršího a bylo zřejmé, že situace se bude zlepšovat. Dnes se k těmto slovům premiér nemá a buď odmítá, že by situace byla vážná, nebo hledá viníky všude okolo sebe, jen ne v sobě,” připomíná doktor Gregor.

Zároveň se podivuje nad tím, jak málo opozice pracuje s kritikou vlády. Přestože se jedná o krajské volby, minulost nám ukazuje, že i ty nejčastěji rozhodují celostátní témata. Ale z nějakého důvodu se opozici nechce do kritiky vlády ani v době pandemie, kdy má v rukou jasné důkazy a čísla.

Hezkým příkladem je třeba ODS, která přišla s milou frází o změně. “Heslo o změně může dobře fungovat na začátku kampaně, s blížícími se volbami by však voliči od strany rádi slyšeli konkrétní kroky, které mají onu změnu přinést. Takto si pod tím každý může představit téměř cokoliv,” podotýká politolog. “Politické postoje občanů jsou u nás dlouhodobě poměrně polarizované, ale stabilní. To znamená, že je pro vládní nebo opoziční strany velmi těžké přetáhnout někoho na svoji stranu.”

A když jsme u polarizované společnosti, pojďme se teď na chvíli podívat na kraje politického spektra. Co nás v redakci dlouhodobě těší, je neschopnost komunistů fungovat na sociálních sítích. Naopak nás dlouhodobě frustruje, jak dobře si tam vede SPD. “Zatímco KSČM nikdy na internetu nijak profesionálně nekomunikovala a nebyla schopna přilákat větší množství příznivců (což může částečně souviset i s průměrným věkem jejich voličů, který je výrazně vyšší), tak SPD je postavena na dvou fenoménech, které jsou pro sociální sítě jak dělané,” vysvětluje doktor Gregor.

Předvídat výsledky voleb, obzvlášť těch krajských a speciálně v takhle turbulentních dobách, si nikdo netroufne. Ale díky Katedře politologie máme aspoň nějaký rámec. Co vy, už víte, koho půjdete volit?