Doba, ve které žijeme, je mimořádně náročná. Lidstvo však kolektivně prokazuje své jedinečné schopnosti přizpůsobit se neviditelnému nepříteli a pod tlakem vyvíjet řešení k jeho pacifikaci. Celosvětové úsilí o vyvinutí účinné vakcíny je skutečně mimořádným počinem, ať již je řeč o amerických společnostech Pfizer či Moderna, nizozemské CureVac, britsko-švédské AstraZeneca či čínské Sinovac Biotech a mnohých dalších.

Právě na tomto příkladu můžeme v reálném čase sledovat mezinárodní spolupráci v tom nejlepším slova smyslu – založenou na vzájemné pomoci a především na důvěře. I zde se přirozeně objevuje skepse. Výzkumný projekt National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti k probíhající pandemii v pěti evropských zemích včetně České republiky, sice s příchodem nového roku zaznamenal postupné zvyšování ochoty českých obyvatel k podstoupení očkování, ovšem plná třetina se stále k očkování nemá. A ve své podstatě na tento názor mají lidé právo. Strach z neznámého mělo lidstvo od nepaměti.

Žijeme však v ultra moderním světě plném technologií, procesů a řešení tak komplexních, že je jako jednotlivci nejsme schopni všechny obsáhnout a pochopit. A tak aniž bychom byli letečtí inženýři, vstupujeme bez větších obav na palubu letadel. I bez potřebného profesionálního vhledu jezdíme autem, bydlíme ve výškových budovách, užíváme předepsané léky či právě podstupujeme nezbytně nutná očkování. Přesněji řečeno všichni – stejně vy jako já – každým dnem prokazujeme důvěru k produktům a službám, které nejsou součástí naší expertizy. A ačkoli je ušlechtilé jakékoliv sebevzdělávání v oblastech, které mají přímý dopad na život každého z nás, způsob, kterým žijeme, po nás vždy bude vyžadovat někde menší, jinde větší či dokonce kompletní míru důvěry v oborové odborníky a profesionály. Tedy stručně, v lidi navzájem.

Právě v té chvíli přichází na řadu odborné orgány, asociace či sdružení, jako například v případě letectví Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), které se postarají o to, aby v zájmu bezpečí a ochrany nás všech splňovaly veškeré zúčastněné strany určitý standard, který je odsouhlasený a uznávaný na mezinárodní úrovni. Své vlastní standardy a předpisy, i orgány, které na jejich plnění napříč sektory dohlížejí, má pochopitelně i každá jednotlivá země. Například podíváme-li se konkrétně na případ Evropské unie, členské státy prostřednictvím Smlouvy o fungování EU přenesly některé své pravomoci právě na unii. Důvodem takového konání je mimo jiné snaha o sjednocení určitých postupů a norem, díky čemuž je mnohonásobně snazší dosáhnout společných cílů, na kterých se členské státy dohodly. Jedním z těchto cílů je i zajištění co nejvyšší kybernetické bezpečnosti. A právě zde se dostáváme zpět ke konektivitě – k důležité součásti životů všech Evropanů.

V oblasti telekomunikačního průmyslu jsou hlavními mezinárodně uznávanými tvůrci norem především organizace GSMA a sdružení 3GPP. V oblasti 5G technologií by tak k posuzování bezpečnosti na světové úrovni mohlo sloužit například certifikační schéma NESAS, což je standardizovaný mechanismus hodnocení kybernetické bezpečnosti definovaný právě těmito organizacemi, navíc ve spolupráci se světovými operátory, dodavateli, průmyslovými partnery a regulačními orgány. Podmínky tohoto bezpečnostního certifikačního schématu splnila zařízení společnosti Huawei v srpnu loňského roku. V prosinci pak síťová zařízení pro 5G a LTE s čistým štítem prošla testem Security Assurance Specifications (SCAS) vytvořeným sdružením 3GPP. Výsledky testování publikovala na svých stránkách organizace GSMA.

Budování důvěry je jednou z nejtěžších výzev, které čelí každý průkopník ve svém oboru. Ať už se však jedná o technologie či očkovací vakcíny, vždy zde bude široký panel odborníků, akademiků a oborových znalců, kteří nám pomohou nalézt cestu ke správnému řešení. A to k takovému, které bude bezpečné a spolehlivé pro nás všechny.

Autor: Pavel Košek, ředitel korporátní komunikace Huawei a odborný garant kampaně #vbezpeci