Cambridge
S „překvapivým“ zjištěním přišli vědci z University of Cambridge, které zajímalo, jestli lidské vnímání politiky a ideologie má nějaké znaky v našich kognitivních funkcích. A poměrně očekávatelně má. Je pochopitelné, že se světonázor člověka samozřejmě řídí prostředím, v němž vyrůstá, zkušenostmi, rasou, pohlavím a všemi možnými faktory, ale někde hluboko v hlavě jsou pro to tak trochu předpřipraveny základy.
Studie postavená na předchozích vědeckých pracech vzala stovky testovacích subjektů mezi dvaadvaceti a třiašedesáti lety a v podstatě je bombardovala testy po dobu dvou týdnů. Třicet sedm ideologicky bezbarvých neurologických cvičení a dvaadvacet úkolů, které měly pomoci určit osobnostní rysy.
Výsledky
Jednoduše by se dalo říct, že studie našla úzký vztah mezi tím, jak pracuje náš mozek a tím, jak vidíme politickou realitu světa. Tak například u cvičení, kde měli testovaní lidé určovat výsledky s co možná největší přesností a co možná nejrychleji, měli liberálně smýšlející testovaní vynikající časy, ale nižší přesnost, zatímco konzervativci tradičně a opatrně dosáhli vyšší přesnosti s mizernými časy.
Zásadním, i když ne úplně nečekaným výsledkem studie, je zjištění, že lidé, kteří mají problémy se složitějšími mentálními úkony, komplexním plánováním nebo řešením složitějších problémů, mají tendenci sklouzávat k extremistickým a dogmatickým ideologiím. Čistě proto, že zjednodušují pohled na svět.
Kombo extremistických názorů a konzervatismu pak vede podle studie k problému se zvládáním emocí a možností „vybít si je“ na někom jiném. Doktorka Leor Zmigrod z oddělení psychologie Cambridgeské univerzity se domnívá, že s podobnými podklady se může v budoucnu dopředu pracovat s lidmi, kteří mohou padnout do pasti extremismu, případně se uchýlit k násilí.
No, není to nijak zvlášť objevné, ale je fajn mít to v datech.