GG Allin se nebál nikoho a ničeho
Zpěvák a skladatel Kevin Michael GG Allin se narodil 29. srpna 1956 jako Jesus Christ Allin. Jeho silně věřící otec se ho zřejmě rozhodl znemožnit hned při narození, a proto mu dal takto šílené jméno. Nicméně Ježíška v něm rozhodně neviděl, protože se k němu v souladu s křesťanskými zásadami příliš nechoval. Jeho i zbytek rodiny totiž dlouhodobě psychicky i fyzicky týral a vše završil tím, když svoje vlastní děti donutil vykopat si vlastní hroby. Pak se vlastně ani není čemu divit, že z GGho vyrostlo to, co z něj vyrostlo. Obzvlášť když vyrůstal v domě, kde nefungovala elektřina, a dokonce ani netekla teplá voda.
Když začal chodit do školy, byl v podstatě předurčen k tomu, že se stane obětí šikany. Kromě jména totiž vybočoval i v dalších ohledech. Kromě toho, že se výstředně oblékal a někdy přišel do hodiny i v dívčích šatech, tak mu bylo v rámci testů naměřeno podprůměrné IQ, což vedlo samozřejmě k další šikaně. GGho matka už situaci nezvládala, a proto se rozhodla, že požádá o rozvod a společně s dětmi uteče pryč. V té samé době se rozhodla, že synovi změní jméno Jesus Christ na Kevin Michael, čímž mu dá naději k tomu, aby z něj vyrostl normální a zdravý jedinec. Jenže to se nakonec nestalo.
Ani s novým jménem se ve škole nedočkal lepšího zacházení. Místo toho, aby pilně studoval, se jeho život odvracel na temnou stranu síly. Zapletl se do prodeje drog nebo vykrádal auta. Nicméně jeho láska k hudbě byla mnohem silnější. Ženské oblečení si oblékal kvůli kapele The New York Dolls, kterou obdivoval. Co se týče hudebních žánrů, tak z počátku žánry nerozlišoval. Bavilo ho všechno od rapu až po punk. Nakonec se však rozhodl pro tvrdší muziku a vybral si propojení punkrocku s hardrockem. I když začínal jako bubeník, tak ho více lákal právě zpěv, protože zde mohl vyjádřit svou naštvanost na celý svět, již v sobě dusil v podstatě od narození. Nadávky a agresivita v textech mu nebyly cizí a ve skupině The Jabbers k tomu dostal prostoru víc než dost. Co se týče textů, nebál se kritizovat cokoliv a kdykoliv. Jeho obrovská nekorektnost a schopnost šokovat byla na svou dobu jedinečná. Za to byl ze všech stran kritizován. Jenže čím více kritiků máte, tím více máte fanoušků. A to platilo i v tomto případě. Jeho texty byly totiž plné vraždění, rasismu, pedofilie a nenávisti vůči ženám. Navíc často zpíval velmi otevřeně o drogách, což se jeho odpůrcům nelíbilo.
GG Allin absolutně kašlal na kvalitu studiové nahrávky. Při poslechu vše znělo, jako kdyby všechno nahrál na první pokus a bez jakéhokoliv masteringu. I přesto si však tento způsob projevu našel obrovskou fanouškovskou základnu, jež zmohutněla především po jeho smrti. Nejvýraznější však byly jeho koncerty, které se zapsaly do dějin 20. století jako odstrašující případy. V rámci svých vystoupení byl totiž neuvěřitelně agresivní vůči sobě i vůči publiku a členům kapely. Na některých koncertech prý dokonce prováděl koprofágii, což je pojídání výkalů jiných živočichů. Pravidelně se na začátku každého koncertu svlékl, naběhl na pódium, v jehož prostředku se vykálel, a pak vše hodil do davu fanoušků. Výjimkou nebyla ani krev na pódiu. GG Allin neměl problém rozbít si hlavu mikrofonem nebo se začít řezat do penisu přímo při koncertě. Fanoušci mnohdy nevěděli, jestli je to heroinem, který si neměl problém dát i během koncertu, nebo čistě kvůli tomu, aby šokoval. Nicméně jeho koncerty neskončily vždycky tak úplně šťastně. Mnohdy skončily hromadnou bitkou přímo při koncertě, takže se Allin občas probudil ve vazbě nebo v nemocnici.
Jeho velkým snem však byla sebevražda na pódiu o Halloweenu roku 1989. Svůj nápad nakonec zrealizovat nemohl, protože se kvůli „nepovedené“ show opět dostal do vězení, a proto vše musel přeložit na později. Dokonce kvůli tomu v roce 1990 založil i kapelu Murder Junkies, jejíž název mluvil za vše. Svůj plán nakonec nezrealizoval, protože se 28. června 1993 ufetoval k smrti. Když GG Allina pohřbívali, byl oblečen do kožené bundy a v rakvi měl naházené lahve s alkoholem a sáčky s heroinem. Dodnes se na jeho hrob chodí „modlit“ jeho věrní fanoušci. Říká se, že ho neuctívají květinami, ale spíše se na jeho hrobku vyzvrací, vymočí nebo prostě jen opijí. I takhle vznikají legendy.