Otevřený dopis pro vládu ČR

Mezi signatáři otevřeného dopisu vládě jsou například rektorka Mendelovy univerzity v Brně, prof. Danuše Nerudová, předseda Sdružení pro zahraniční investice, Kamil Blažek, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu, Jiří Kůs, ředitel Biologického centra AV ČR, prof. Libor Grubhoffer, diplomatka Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, biskup Václav Malý a další významné osobnosti českého veřejného dění.

„Předsednictví podle všech informací českou vládu moc nezajímá. Přitom je to kromě jiného nenahraditelná zkušenost pro české úředníky, kterou můžeme využít v obsazování vysokých pozic v evropských institucích, což se vládám dlouhodobě nedaří”, vysvětluje Nikola Hořejš, ředitel konsorcia České zájmy v EU, jež výzvu organizačně zajišťuje. „Češi podle průzkumů ústavu STEM často vůbec nevědí, že naši ministři a premiér na jednáních v EU rozhodují o strategických tématech. Přitom právě české předsednictví je tou příležitostí, která může ukázat opak,” dodává Hořejš.

„Naše analýza ukázala, že se čeští ministři o jednání v Radě EU příliš nezajímají – účastní se nejméně ze všech zemí, které se na předsednictví připravují. Chceme-li mít v Evropě skutečný vliv, je velký rozdíl, pokud za zemi hovoří politické špičky, nebo jejich úředníci. Předsednictví je příležitostí ukázat, že to nebereme jako žvanírnu s chlebíčky, že to jako Češi zvládneme,” uvedl Vít Dostál, ředitel výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). „Kvůli nízkému rozpočtu však bude na českém předsednictví pracovat méně lidí, než tomu bylo u ostatních zemí, včetně půlmilionové Malty. Budeme mít plné ruce práce se zvládáním běžné agendy. Získat pro Česko něco víc jen těžko zvládneme,” dodává.

„Od počátku je kolem příprav hodně otazníků. A řešíme pouze, kolik nás bude předsednictví v Radě EU stát. Předsednictví není levná záležitost. Ale je to vizitka země a především příležitost. Místo rozpočtu bych očekávala, že se bude řešit, co chceme v EU prosadit, jaké jsou naše priority, co chceme, aby po těch šesti měsících zůstalo,” říká signatářka výzvy, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, profesorka Danuše Nerudová.

Česká republika bude mít z pozice předsednické země na starosti jednání se zástupci všech členských států, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Je pravděpodobné, že bude dojednávat například pokrok v oblasti řešení migrace, další postup v boji s klimatickou změnou, ochranu přírody a krajiny, modernizaci evropských ekonomik, digitalizaci nebo spolupráci v Evropě při řešení zdravotnických krizí. Do země přijede celá řada významných osobností, zasedání se tradičně konají i v regionech, a o výsledcích referují stovky až tisíce novinářů z celého světa.

„Je to podobné, jako by Česko pořádalo velký mezinárodní turnaj ve fotbale, ale přitom nemělo postavený stadion. Hraje se přitom o řešení složitých globálních otázek. Investice do předsednictví se podle ekonomických analýz vyplácí nejen strategicky, ale i v konkrétních přínosech v oblasti turismu a obchodu,” dodává Hořejš.

Otevřený dopis vládě České republiky s výzvou „Máme na to řídit EU“ byl odeslán 21. června 2021 a nyní je přístupný na webu www.ridime.eu, kde jej může svými podpisy podpořit i široká veřejnost. Otázky a odpovědi k tomu, k čemu je a proč je důležité české předsednictví v Radě EU, najdete na webu České zájmy.

Iva Fialová