Mnozí znají Čečensko a Dagestán díky bojovníkům MMA. Máme je v paměti také kvůli nedávné válce. Proč k ní došlo a jací vlastně Čečenci jsou? To vše se dozvíte v následujících odstavcích.
Dějiny Čečny jsou dějinami válek o samostatnost. Nebyla chvíle, kdy by Čečenci nemuseli bojovat proti cizím okupantům. Sami Čečenci, ale také Gruzínci, o sobě říkají, že mají „vojnu v krvi“. Čečenci patří do etnické skupiny zvané Nakh. Zajímavé je, že ačkoliv jde dnes o silně věřící muslimský národ, ponechali si svou pohanskou víru až do 15. století.
V 15. století bojovali proti Turkům, právě v této době přijali islám. Poté museli své území bránit proti nájezdům Gruzie a kozáků. Pod neustálým útokem se žít nedá, proto podepisují s Ruským impériem smlouvu o ochraně teritoria. Ta však byla brzo porušena a jejich suverenita pomalu brala za své. Byl zde však člověk, který se s tím nebyl ochoten smířit.
Válka imáma Šamila
Z Čečenců se stali muslimové v 15. století. Mystický islám (súfijský) přijali až v 18. století. Ovšem nepředbíhejme. Imám Šamil se narodil v roce 1797 v malé vesničce Gimry. Jeho otec Dengau byl místní statkář, díky čemuž mohl jeho syn studovat (věnoval se arabštině a logice). Měl mnoho manželek. Vyrůstal v době, kdy Ruská říše expandovala. Rozšiřovala se na území Osmanské říše a Persie. V té době se také začala snižovat suverenita kavkazských národů, byli podrobeni velkým daním. Část muslimů se začala radikalizovat a volat po svaté válce (Gazawat) proti Rusům. Dalo by se říct, že vůdci této skupiny se stali právě Šamil a jeho věrný přítel z dětství Qazi Mullah. V roce 1827 se pokusili dobýt Chunzach, ale útok se nezdařil. O rok později zaútočili znovu v severním Dagestánu. Útok byl úspěšný. Rusové nebyli na boj v lesnatých horách zvyklí, ani nebyli připraveni na partyzánskou taktiku, kterou imámové užívali. Vedli vlastně jednu z prvních guerillových válek. V témže roce na dobytém území ustanoví Kavkazský imamát. V jeho čele je Qazi, nejvyšší státní orgán tvoří rada súfijských duchovních a učenců (Díván). Jedná se o teokratický stát, zákon je čerpán z práva šaría. Imám Šamil a jeho stoupenci budou bojovat dalších 31 let. V roce 1859 se Šamil vzdává a jeho stát padá. Podařilo se mu sjednotit Avary, Čečence a všechny ostatní kavkazské kmeny. Umírá v roce 1871 při pouti do Mekky a je pohřben v Medině (nynější Saúdská Arábie).
První čečenská válka
Po rozpadu SSSR získalo Čečensko po dlouhé době znovu nezávislost. Respektive v roce 1991 vyhlásili nezávislou Čečenskou republiku Ičkerii. O měsíc později se od Čečny oddělilo Ingušsko. Rusko vyhlásilo v obou zemích výjimečný stav. Když v březnu 1992 odmítlo podepsat smlouvu o federaci, de facto se tak stalo oficiálně samostatným. Rusko si to nechtělo nechat líbit, začalo mít strach o svou ropu, měl být vybudován ropovod Baku-Groznyj-Novorossijsk, ovšem nyní byla jeho stavba v ohrožení. Boris Jelcin se nechal slyšet, že chce „čečenský problém“ vyřešit do prosince. V listopadu se pokusili o první akci, vyslali do Grozného speciální komando, které mělo obnovit ústavní pořádek v zemi – jinými slovy ji vrátit do náruči matičky Rusi. Celá akce skončila špatně. Čečenci zajali na 70 vojáků z tohoto komanda a vzali je jako rukojmí. Prezident Ičkerie požaduje přiznání Ruska, že se jedná o jeho vojáky. Rusko mlčí. Až po naléhání, že pokud se nepřiznají, budou popraveni jako bandité, Jelcin uzná, že se jedná o ruský výsadek. Jednání o propuštění rukojmích se poté dlouho vleče. V prosinci podniknou vojska Ruské federace vstup na území Čečenska. Zde již zuří občanská válka mezi odpůrci a následovníky Dudajeva. Je zde také třetí strana, Šamil Basajev a jeho věrní, kteří chtějí z Čečny islámský stát. V budoucnu bude stát za řadou teroristických útoků v Rusku i Čečensku. Válka bude trvat rok (skončí v srpnu 1996) a bude mít na svědomí okolo sta tisíců lidských životů.
Druhá čečenská válka
Tento konflikt přímo navazuje na předchozí. Je nutno také říct, že právě tato válka přinesla Putinovi největší volební úspěchy. Pasoval se v ní na hrdinného bojovníka s terorismem. To byl také oficiálně hlavní důvod války – boj proti terorismu. Po prvním ruském úderu nastává v zemi chaos. Jak už to bývá, jediní s pevnou organizací byli v té době islamisté. Ty vedl obávaný terorista Šamil Basajev. Měli sen založit na celém Kavkazu islámskou republiku (inspirováni imámem Šamilem). Spouštěčem dalšího úderu na Čečnu byly bombové útoky na obytné domy (panelové) v ruských městech. Zemřelo při nich 307 lidí a Putin označil za strůjce právě Šamila Basajeva a bojovníka ze Saúdské Arábie Ibn Al-Chattába. Je zde však teorie (kterou vyslovili Politkovská a Litviněnko), podle níž za jejich smrtí stojí nejspíš Putin. Vše mělo být připraveno agenty FSB. Došlo ke komické situaci, kdy policie dopadla viníky, když připravovali další útok a ukázalo se, že jde o vládní agenty. FSB později vše dementovala – agenti na místě trénovali a neměli skutečnou trhavinu, ale pouze cukr, ačkoliv policie jednoznačně tvrdila, že na místě zajistila výbušninu. Druhá čečenská válka začíná v srpnu 1999 a skončí o 10 let později. Zahynulo v ní asi 120 000 lidí. Mezi bojovníky proti Putinovi byl také současný prezident Čečenska Ramzan Kadyrov a jeho otec. Po první válce ale oba přešli na stranu Ruska a složili Putinovi přísahu, Ramzan se v roce 2004 stává vůdcem Čečenska, nového a loajálního.
ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/Imam_Shamil
https://jamestown.org/program/the-role-of-sufism-in-the-chechen-resistance-2/
https://en.wikipedia.org/wiki/First_Chechen_War
https://en.wikipedia.org/wiki/Second_Chechen_War
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
