Výrobní ceny v tuzemském zemědělství letos v dubnu rostly nejvýrazněji v dějinách České republiky a současně v celé historii měření od roku 1992. Oproti loňskému dubnu se totiž zvýšily o 35,3 procenta.

Obzvláště dramatickým způsobem zdražují ti zemědělci, kteří se zaměřují na rostlinnou výrobu. Jejich ceny meziročně vylétly o 50,2 procenta. Olejniny zdražují dokonce o 64,5 procenta, obiloviny pak o 51,2 procenta. V těchto historicky rekordních zdraženích se odráží růst cen energií v čele se zemním plynem, jenž původně v důsledku restartu ekonomiky po pandemii probíhá už od loňska. A nověji se v prudkém zdražování olejnin či obilovin odráží také dopady války na Ukrajině a souvisejících sankcí uplatněných Západem vůči Rusku. Ukrajina i Rusko totiž patří ke klíčovým světovým vývozcům jak olejnin, tak obilovin.

Prudce zdražující zemní plyn i dopady války na Ukrajině a sankcí způsobují rovněž citelný nárůst cen hnojiv, jejichž vysoké ceny výhledově dále omezí zemědělskou produkci i v ČR, neboť ji prodražují.

Enormní tlak na růst zemědělských cen tak přetrvá. Postupně se ve velké míře bude propisovat do cen spotřebitelských. Další znatelné zdražení, v řádu desítek procent, tak čeká třeba maloobchodně prodávanou mouku, pečivo nebo oleje. Bochník běžného chleba tak ještě letos může běžně stát zhruba 60 korun. Od začátku letošního roku kilogram konzumního chleba kmínového zdražil podle ČSÚ o 16 procent, na více než 35 korun. Vzhledem k momentální cenové dynamice, zrychlujícímu růstu výrobních cen, lze očekávat ve druhé polovině letoška zesílení náporu na růst cen pekárenských výrobků právě typu chleba.

Situaci i na českém trhu ještě zhorší nynější zákaz vývozu pšenice ze zemí typu Indie, která patří k jejím největším světovým producentům. Krok Indie zdražuje pšenici na světových komoditních burzách typu té v Chicagu nebo Paříži, od níž své ceny odvíjejí i čeští zemědělci.