14. října roku 1066 byl anglický král Harold II. poražen normanskými vojsky Viléma Dobyvatele v bitvě u Hastingsu, která se odehrála na Senlackém vrchu, přibližně 10 kilometrů severozápadně od Hastingsu. Na konci krvavé celodenní bitvy byl král Harold zabit – podle legendy střelen šípem do oka – a jeho vojsko bylo zničeno. Byl posledním anglosaským králem Anglie.
Spor o dědictví anglického trůnu
Více než dva týdny předtím vpadl na území Anglie Vilém, vévoda normandský, a nárokoval si právo na anglický trůn. Předpokládá se, že v roce 1051 Vilém navštívil Anglii a setkal se se svým bratrancem Eduardem Vyznavačem, bezdětným anglickým králem.
Podle normanských historiků Eduard slíbil, že Viléma učiní svým dědicem. Na smrtelné posteli však Eduard udělil království Haroldovi Godwinsonovi, hlavě předního anglického šlechtického rodu, který byl mocnější než sám král.
V lednu 1066 král Eduard zemřel a Harold Godwinson byl prohlášen králem Haroldem II. Vilém jeho nárok pochopitelně okamžitě zpochybnil. Vilém považoval Haroldovu korunovaci za vyhlášení války, neboť on sám si svou pozici v Anglii budoval 15 let a nebyl ochoten se svého nároku vzdát.
Bitva u Hastingsu
Dne 28. září roku 1066 se Vilém vylodil v Anglii v Pevensey na jihovýchodním pobřeží Británie s přibližně sedmi tisíci vojáky a jezdci. Obsadil Pevensey a poté se vydal na pochod do Hastingsu, kde se zastavil, aby zorganizoval své síly.
Poté, co se dozvěděl o vylodění normanské armády, se Harold, který právě odrazil invazi vikingského vojska vedeného Haraldem Hardradou na severu země nedaleko Yorku v bitvě u Stamford Bridge, rychle vydal na jih, aby odrazil další invazi.
Do Londýna dorazil 12. října a ve spěchu shromáždil všechny muže, kteří byli schopni se za tak krátkou dobu na bitvu připravit. Většina jeho rádců na něj apelovala, aby shromáždil větší počet vojáků a protiofenzivu neuspěchal.
Harold chtěl však ukázat, že zemi uchrání před kýmkoliv a již dne 13. října dorazil se svým vojskem do blízkosti Hastingsu. Následujícího dne Vilém vyvedl svá vojska do bitvy. Bitva byla celodenní, krvavá a velice náročná pro obě strany.
První normanský král Anglie
I přesto se v těžkém klání podařilo Normanům vybojovat vítězství – ačkoli se počet obětí těžko odhaduje, lze se domnívat, že padlo asi 5 tisíc Anglosasů a 3 tisíce Normanů. Po vítězství v bitvě u Hastingsu vytáhl Vilém na Londýn a přijal poddanství města.
O Vánocích roku 1066 byl ve Westminsterském opatství korunován prvním normanským králem Anglie, čímž skončila anglosaská etapa anglických dějin. Jazykem královského dvora se stala francouzština, která se postupně smísila s anglosaským jazykem a dala vzniknout moderní angličtině.
Vilém I. se osvědčil jako efektivní anglický vládce – mezi jeho úspěšné počiny patří například „Domesday Book“, velký soupis anglických zemí a obyvatel. Po smrti Viléma I. v roce 1087 se jeho syn Vilém Rufus stal Vilémem II., druhým normanským králem Anglie.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
