5. února roku 146 př. n. l. Římská republika po více než sto letech bojů konečně zvítězila nad svým nepřítelem Kartágem. Vítězství a následné zničení Kartága znamenalo konec punských válek a představovalo nahrazení Kartága Římem jako dominantní mocnosti západního Středomoří, které si Řím udržel po několik následujících století.
Punské války
Punské války začaly v době, kdy Řím expandoval na západ do dnešního Španělska, na východ do Řecka a na jih na Sicílii, čímž se dostal do konfliktu s Kartágem. Ačkoli Řím v první i druhé punské válce zvítězil, Kartágo se čas od času přiblížilo vítězství. Během druhé punské války kartaginský generál Hannibal proslul tím, že vedl svou armádu včetně tří tuctů slonů přes Alpy na Apeninský poloostrov, kde terorizoval krajinu a byl velice blízko vyplenění Říma.
V roce 149 př. n. l. si však Řím Kartágo v mnoha ohledech podmanil. Vítězství ve druhé válce umožnilo Římu uvalit na svého rivala nákladné odškodné a Kartágo muselo požádat římský senát o povolení k případnému vedení války. I po vyplacení odškodného se Řím obával další existence Kartága. Jeden ze senátorů, Cato Starší, údajně po několik let končil všechny své projevy bez ohledu na téma slovy: „Rovněž se domnívám, že Kartágo musí být zničeno.“
Třetí punská válka
Zatímco předchozí války trvaly desítky let a probíhaly na mnoha bojištích, třetí punská válka byla relativně jednoduchou invazí římských vojsk do severní Afriky. Kartágo přistoupilo na řadu římských požadavků ve snaze odvrátit zničení, ale odmítlo jeden požadavek, a to když konzulové nařídili, aby Kartáginci přesunuli celé své město dále do vnitrozemí.
Ačkoli Řím utrpěl několik porážek, než Kartágo konečně oblehl, rychle zablokoval a obsadil tamější přístav, což vedlo k hladomoru a panice ve městě. Když město nakonec padlo, jeho 50 000 obyvatel, z nichž většina už byla kvůli obléhání jen jakýmsi stínem, bylo prodáno do otroctví, což byla na tehdejší dobu barbarská, ale běžná praxe. Historici nenašli žádné důkazy o tom, že by Řím „zasolil zemi“, aby v okolí Kartága nemohla růst žádná úroda; ve skutečnosti byla půda po zničení města předána místním zemědělcům a novým římským osadníkům.
Vláda v západním Středomoří
V kombinaci se současným vítězstvím, Řeckem a pacifikací Hispánie zanechal konec třetí punské války Římu dominantní vojenskou, námořní, ekonomickou a politickou moc na území západního Středomoří.
Mezi rokem 146 př. n. l. a vypleněním Říma Vandaly v roce 476 n. l. využil Řím svého regionálního bohatství a moci k vytvoření jedné z největších a nejmocnějších říší všech dob, která se nakonec rozkládala od Britských ostrovů až po Blízký východ. Protože severní Afrika byla důležitou součástí této říše, bylo zhruba sto let po zničení původního města založeno na místě Kartága nové římské město.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
