1. Česká škola z nich vychová stejné šmejdy, jako jsme my
Smyslem českého školství není produkovat vzdělané, samostatně myslící a svobodné lidi, ale poslušné otroky státu. Takhle byla povinná školní docházka vymyšlena už za Marie Terezie. Od té doby se mnoho nezměnilo. Učíme se o rozpadu atomu a kosmických letech, ale smysl a cíl toho všeho je nacpat nás do škatulek a vyfackovat z nás prefabrikované roboty. Ve škole nejde o rozvíjení uvažování, ale o to, abyste měli správně nalinkované sešity a ořezané tužky a dodržovali školní řád. „Stádní idiotství zvané škola uloupilo mě přinejmenším třicet procent mé duševní síly,” napsal už před sto lety filozof Ladislav Klíma. A měl pravdu.
2. Česká škola se příliš nemění
České školství je skoro stejné, jako když jsme se v něm vzdělávali my. Učí v něm parta zcela průměrných, starých a unavených učitelů bez jiskry, nadhledu a inspirativnosti. Existuje sice pár čestných výjimek, ale to jsou koníčkáři – normálního člověka by české školství neuživilo. České školství už více než sto let stojí na biflování a memorování. Nerozvíjí osobnost a názory, neučí kritickému myšlení. Děti se musí učit, kdy se narodil Mácha, místo aby se dozvěděly, v čem byl tak převratný a proč ho rozcupovala dobová literární kritika. Přečtou si pár prvních veršů Máje, ale nikdo jim neřekne o Deníku.
České školství stojí na písemném projevu, ne na schopnosti diskutovat a obhájit si svůj názor. Důkaz? Romské děti, které čeští učitelé posílali do zvláštních škol, se po emigraci do Angli bez problémů začlenily do běžných tříd a dosahují průměrných nebo i nadprůměrných výsledků. Hravé učebnice, kterými by děti bavilo listovat? Interaktivní výuka? V západní Evropě je to standard, v Česku ale nevídaná věc. U nás stojí výuka na vršení roztříštěných dat a hromadění nepodstatných informací. K čemu dětem bude naučený seznam děl Karoliny Světlé, když se nic nedozví o dnešní světové literatuře a filmu?
i-italy.org
3. Česká škola je podivně “mezi”
Ve skandinávských zemích je školství liberální, otevřené a přátelské k dětem. Poskytuje jim volnost a vychovává z nich svobodné osobnosti. V Číně a Japonsku je školství exrémně náročné a přísné. Z dětí vychovává vzdělané odborníky, vybavené velmi obsáhlou sumou vědomostí. V Česku je to něco mezi – kočkopes. A pak se nedivme, že stejně amorfní jsme i my Češi.
4. Česká škola vychovává k ochcávání
Náš školský systém nejen toleruje opisování, ale přímo k němu vyzývá. České děti totiž sedí v lavicích po dvou. V zemích, kde to se vzděláním myslí skutečně vážně, nechávají děti sedět samotné. Nejen že se lépe soustředí, ale nemohou opisovat.
5. České školství vytváří nafoukance a šovinisty
Obrovský důraz je položen na českou literaturu, české dějiny a českou kulturu. Vyvolává to v nás pocit, že jsme pupkem světa. Pak se strašně divíme, když zjistíme, že v cizině to slavné Česko někdo vůbec nezná a myslí si, že jsme Čečensko nebo součást bývalé Jugoslávie.
České školství není objektivní a neposkytuje žákům alternativní pohled na svět, který se státu nehodí do krámu. V učebnicích se třeba nedočtete, že:
– za Habsburků jsme se vůbec neměli špatně a rozbití mocnářství byla z dnešního pohledu obrovská chyba. Mohli jsme totiž zůstat součástí mnohonárodnostního společenství, což by nejspíš mimo jiné znamenalo, že by komunisti nikdy nezískali moc
– vyhnání sudetských Němců byla genocidní čistka, které padli za oběť i němečtí antifašisté
– Pražské jaro 1968 nebylo žádným vznešeným “bojem za svobodu a demokracii, ale jen rvačkou dvou smeček komunistů o moc, ve které s pomocí sovětských tanků zvítězili stalinisté
– Češi nikdy za nic a proti nikomu nebojovali (až na pár čestných výjimek typu Kubiš a spol.), ale vždycky se před každým okupantem podělali a věrně mu sloužili. Za 2. války přísahali věrnost Německé říši a za normalizace chodili spořádaně do prvomájových průvodů
– listopad 1989 nebyla žádná studentská sametová revoluce, ale domluvené předání moci, při kterém Havel a spol. komunistickým zločincům nezkřivil ani vlásek na hlavě. Jen díky tomu jsou dodnes u moci estébáčtí agenti a práskači.
Tohle všechno se děti ve škole nedozvědí a musejí si to někde najít samy. Ne že by se vším musely souhlasit, ale vyprovokovalo by je to ke kritickému myšlení a naučilo by je to nepřijímat nekriticky, co jim kdo nakuká.
6. Česká škola je nefyziologická
Většinou se začíná už v osm, kdy dětský organismus ještě potřebuje spát. Třídy jsou moc velké (běžně přes třicet žáků), což je pro efektivní výuku příliš. Škola rozsekává rok do podivných segmentů výuky a prázdnin a boří cit pro přirozený rytmus roku. Léto pro nás začíná červencem (začátek prázdnin) a končí srpnem (konec prázdnin). V přírodě je ale léto už v červnu, kdy všechno dynamicky rozkvétá. Toho si ale děti nevšimnou, protože se honí, aby si rychle vylepšily známky.
the40by40.com
7. Česká škola je přehnaně feminizovaná
Učitelů je zoufale málo, převažují učitelky. Z kluků to vychovává mamánky a subínky, kterým chybějí mužské vzory.
8. Česká škola je kolaborantská
Vedle tabule visel Masaryk, Hitler, Gottwald, Husák, Havel, Klaus a teď tam visí Zeman. Nikoho nenapadne ptát se, kdo z těch pánů byl český šovinista, masový vrah, rudý diktátor a syfilitik, hlupák, děvkař, buzík stydící se za svou orientaci a kdo vyhrál volby díky podvodnému inzerátu v Blesku. Škola prostě kolaboruje a vytváří pseudoúctu k autoritám jen proto, že jsou to autority.
9. Česká škola nedokáže propojit předměty
Matematika, chemie, literarura, dějepis, to všechno se u nás učí zvlášť. V dětských hlavách tak vznikají izolované ostrůvky vzdělání, ne ucelená představa o světě. Jinde se předměty tématicky spojují.
10. Česká škola nesmyslně známkuje
Trojka z chemie často znamená jen to, že jste si s chemikářkou nepadli do oka. Pětistupňové známkování je příliš omezené a neobjektivní na to, aby postihlo schopnosti a vědomosti žáků. Známkování deformuje i fakt, že některé děti opisují domácí úkoly od těch nejlepší spolužáků. Mají je dobře, takže dostanou jedničku. Čestnější děti se s úkoly moří doma a sami. Mají je někdy špatně, takže dostanou nanejvýš trojku.
11. Česká škola upřednostňuje dívky
Na základce se dívky chtějí zavděčit paní učitelce. Hodně se proto učí a mají lepší výsledky než kluci, i když třeba nemají takové studijní předpoklady. V tomhle věkovém období jsou navíc dívky vývojově nejméně o rok před kluky, a navíc jsou i pečlivější. Jenže na střední školy se pořád bere hodně podle prospěchu.
weirdlittleworlds.com
Že mohou jít včerejší prvňáčci přes to všechno jednou studovat třeba Karlovu univerzitu? I většina redaktorů g.cz tam studovala, a výsledek? Darmo mluvit, jsme nevzdělaní šmejdi s tituly. A je to pořád horší. Konzultační firma Thomson Reuters každoročně sestavuje mezinárodní žebříček 400 nejlepších univerzit. Žebříček je velmi objektivní, protože se opírá i o databázi vědeckých výsledků Web of Science. Karlova univerzita se v žebříčku loni propadla o třicet míst a skončila v poslední padesátce. Vysoko nad ní se umístily univerzity třeba v Hongkongu, Jihoafrické republice nebo na Taiwanu.