Znám tě už léta a nikdy jsi nepřišel na schůzku pozdě, přitom bydlíš daleko za Prahou. Jak je to možné? Předchází tomu nějaká složitá logistická příprava?

Ne, jen si rozvrhnu předem čas. Dopředu odhadnu, jak dlouho mi bude trvat cesta. Kdybych se potřeboval dostat třeba z Pražského hradu na Václavák, počítal bych minimálně čtyřicet minut. K tomu přidám deset minut rezervu a je to.

Nechce se mi věřit, že by to bylo tak jednoduché?

Věř mi, že je.

cekajici_jakub.jpg

Prozraď jména pár lidí, kteří chodí notoricky všude pozdě?

Tak jsi to třeba ty, dále jsou to třeba novináři Adam Maršál, věčný pozdní chodič Jan Strmiska… Ikonou pozdních příchodů je bývalý redaktor z Maxima Petr Bílek! Pozdě běžně chodí i sportovci a herci. Občas někdo z nich přijde včas, ale je to tak jeden z deseti pokusů.

Co vlastně děláš, když musíš pořád na někoho čekat?

Stojí mně to peníze, hlavně v zimě. V létě můžu čekat někde v parku na lavičce, ale v zimě čekám v teple hospody, nebo kavárny a musím si dát kafe, nebo něco k jídlu, i když nechci. Sedět nasucho by bylo nepoctivé. U notorických pozdních chodičů si k domluvenému času automaticky přičtu patnáct až dvacet minut a přijdu pozdě taky. Ti lidé tak ze mně proti mé vůli dělají nepoctivce.

Ty se pořád usmíváš, nezažil jsem tě, že bys byl někdy skutečně - proč to nenapsat nahlas - nasraný!

Snažím se to brát v klidu. Zažil jsem ale u jiných fotografů, že si vztek z čekání vybili na nevinných, třeba na psech. A to nechci.

Souvisí poctivost s národností?

Určitě, pozdě chodí hlavně lidi ze slovanských zemí, hlavně Češi. Němci, Švýcaři nebo třeba Japonci by si to moc nedovolili. Ale včas chodí třeba i rumunští horalové, a ti to přitom mají daleko a přes kopce. Když se s nimi domluvím na focení, přijdou na salaš třeba s hodinovým předstihem. Oproti tomu Češi jsou prostě patologičtí, co se času týče.

Napadá tě nějaký fígl, jak naučit Čechy chodit včas?

Ano. Sebrat jim mobil a odříznout od facebooku. Když máte možnost komunikace, máte také možnost okamžité výmluvy a omluvy. Dříve jste neměli možnost dát na poslední chvíli vědět, že máte zpoždění, museli jste přijít včas. Samozřejmě, že to není jen o mobilu, je to i o rodinném vychování, ale já tady nechci moralizovat.

Chodíš včas, doma máš pořádek, v dřezu se ti nehromadí neumyté nádobí… prostě jsi divnej.

To souvisí s tím, že mám hodně práce. Když jsem jí měl málo, všude se mi všechno vršilo, ale jak práce přibylo, musel jsem se naučit organizovat. Jinak bych se totiž v tom bordelu utopil.

A další podivná vlastnost. Když ti někdo zavolá, buď zvedneš telefon nebo mu hned zavoláš zpátky. Dokonce co nejrychleji odpovídáš nejen na sms, ale i na email. To je velmi neobvyklé…

Mně to naopak přijde úplně normální. Jednoduše nechci být neseriozní a tak si vše prostě hlídám.

Vím, že ti řada klientů dluží peníze za fotky, protože vědí, že jim počkáš. Ty se kvůli tomu nerozčiluješ jako třeba kolega Ivan Brezina. Copak ti dluhy nevadí?

Vadí, ale kvůli penězům se rozčilovat prostě nedokážu. Taky si říkám, že kdybych tlačil na pilu a chtěl placení včas, klienti by mi třeba přestali dávat práci. Mají mně rádi i proto, že jim počkám. A když někdo neplatí dlouhodobě, předám to své ženě, která je advokátka.

ktkdiabown.jpg

Když spolu někam jedeme, trvá mi ráno hrozně dlouho, než se vypakuji ven. Ty jsi ale umytý a vypravený hned. To jsi někde trénoval?

Ne, prostě si jen spočítám, kdy mám kde být a vstanu dřív.

Naučíš mne být poctivý?

Kdyby ti bylo deset let, možná bych se o to pokusil, ale teď by to bylo nad mé síly.

Jsi poctivý člověk, nepřipadáš si ale někdy jako idiot?

Ne – idiot je přece ten, kdo chodí pozdě. Nafoukaně si myslí, že jeho čas je cennější než můj. Samozřejmě mi to vadí, protože mně svou bezohledností okrádá o čas a peníze. Ale nestojí mi to za to, abych se kvůli tomu rozčiloval.

Ale no tak, tys nikdy někdy někam nepřišel pozdě?

Bohužel dokonce dvakrát. Jednou jsem si schůzku špatně zapsal do kalendáře a podruhé jsem se opil. Za obě tyto selhání se dodnes stydím.

A chtěli byste něco vědět o českých pivních "angličácích"? Čtěte ZDE.