Minulý týden v průběhu úvodního zápasu se tak leckteří sázející jistě zaradovali, jenomže zbytečně – Jaromír ho má jen pohmožděný. I tak je to ale daleko bolestivější, než kdyby si zlomil dejme tomu nos – ten totiž při hraní není tolik potřeba, i když taky bolí pekelně.

Proč jsou ale malíčky tak náchylné ke zranění a proč pak tak bolí?

little_finger_anatomy.jpg

(Foto: skolajecna.cz)

1. Úskalí periferie

snimek_obrazovky_2015-05-05_v_14.19.01.png

Při běžném držení rukou jsou malíčky vždy na zranitelnějších periferních stranách (Foto: global-views.com)

Malíčky mají tu smůlu, že jsou umístěny na periferii. Jak ty na ruce, tak ty na noze trčí (na rozdíl od palců) u normálně narostlých jedinců směrem ven od těla. Z tohoto prostého důvodu dochází k jejich zranění poměrně snadno a navíc jsou bolestivá i dlouhou dobu poté, co k nim došlo – jak bude vysvětleno dále.

2. Velký rádius ohýbání

profimedia-0175064567.jpg

Malíček se umí ohýbat nejen vpřed a vzad, ale také do strany (Foto: Profimedia.cz)

Zacvičte si prsty v dlani. Zkuste je ohýbat, co nejvíc to jde, dopředu a dozadu. Je to vidět už na první pohled, ale pokud byste přesně změřili krajní úhly možného ohybu všech prstů, zjistili byste, že malíček má (hned po palci) tohle rozpětí největší. A proto také jeho zranění tolik bolí, protože se při jakémkoli pohybu dlaně a prstů automaticky staví do přirozených krajních poloh.

3. Malý, ale nezbytný

Malíček – tedy ten na ruce, ne na noze (tam většině lidí zakrňuje a pozvolna pozbývá své původní funkce) – slouží k nejrůznějším druhům úchopů. Většinou těch jemných, které nás lidi odlišují od zvířecích předků. Při držení psacích potřeb či nejrůznějších nástrojů nebo náčiní sice nemusíme primárně malíček použít k samotnému úchopu, ale pomáhá k udržování nezbytné rovnováhy.

profimedia-0157780668.jpg

Takhle speciálně upravenou rukavici musel mít Jaromír v roce 2005 ve Vídni (aby pak i se zlomeným malíčkem přispěl k našemu vítězství) (Foto: Profimedia.cz)

Platí to sice pro jemné úchopy, jenže i ten ‚hokejový‘ – jakkoli tak nevypadá – vyžaduje jemnou rovnováhu, kterou zajišťuje právě malíček. Který pak v robustních rukavicích v případě zranění velmi trpí.

4. Průběh nervové dráhy

ulnar.jpg

Nervové dráhy vedoucí z hlavy přes rameno a loket až do malíčku (Foto: Profimedia.cz)

V malíčku (a na přilehlé straně prsteníčku) končí ulnární nervová dráha, která vede z ramene přes vnější stranu lokte. Malíček je tak ve skutečnosti nejvíce inervovaný (a tím zároveň nejcitlivější)) a jeho poranění pak může působit bolest nejen v prstu samotném, ale podrážděním této nervové dráhy může bolest vystřelovat i dále nahoru přes zápěstí až po loket. Stejně jako se to děje obráceně u lidí s poškozeným ulnárním nervem v oblasti lokte nebo zápěstí – například při nesprávné poloze dlaně při častém používání počítačové myši vás může začít malíček bolet (brnět, znecitlivět, křečovatět), aniž byste se do něj uhodili.

si.jpg

5. Čínské vysvětlení

Podle tradiční čínské medicíny hostí právě malíček dva veledůležité body tzv. meridiánů – energetických drah lidského těla. Najdete je na jeho vnější straně, nad a pod kloubem posledního článku.

Schválně si je zmáčkněte – jsou velmi citlivé, že? Zejména ten pod kloubem. Zřejmě je to tím, že právě zde končí výběžky výše zmíněného ulnárního nervu.

A podle teorie meridiánů jsou právě tyhle ‚nenápadné‘ body zodpovědné za to, jakou intenzitou prožíváme jakoukoli tělesnou bolest, a jejich podráždění může rovněž spouštět pocity nevolnosti a celkového tělesného diskomfortu.

Ostatně malíček je veledůležitý například při golfu – a z téhle hry pochází i jeden slavný (a vůbec nejtvrdší) hokejový úder, tzv. SLAPSHOT.

A TADY máte 7 triků, které z vás udělají světového hokejistu.