Když někam přijedete na návštěvu, neměli byste se tam chovat jako nafoukaní a necitliví idioti. Třeba jako tihle lidé:
1. Turisté, kteří si myslí, jak jsou originální a vtipní
„Hele, to je dobrý, co? To ještě určitě nikoho nenapadlo!“
2. Turisté, kteří si myslí, že svět musí plnit jejich přání
Obrázek říká vše.
3. Turisté, kteří vyrábějí žebráky
Dát indickému dítěti deset rupií, propisku nebo bonbon není dobrý nápad. Vy si tím na pět minut vyléčíte morální kocovinu ze svého „bohatství“ (nebo se naopak utvrdíte ve svém pocitu nadřazenosti), ale to dítě svedete ze správné cesty. „Proč bych se snažil, studoval a pracoval, když žebrat je tak snadné?“ řekne si.
4. Turisté, kteří nesmlouvají
Ve většině zemí Třetího světa se na trhu smlouvá o ceny. Neděláte to? Zaprvé se připravujete o zážitek a zadruhé kazíte ceny pro místní. Pokud za ovoce zaplatíte pětkrát víc, než je zvykem, majitel obchodu ho zdraží pro všechny.
5. Turisté na seagwayích
Blbečci, kteří neujdou dva kilometry po svých a vytlačují ostatní z chodníků. Více ZDE.
6. Turisté, kteří jedou podle seznamu “must to see”
Když Praha, tak Karlův most, Hradčany, Orloj, Václavské náměstí… Ale to nám nakonec až tak nevadí. Oni sami se ochuzují o další rozměry Česka, než o kterých se píše v průvodcích.
7. Turisté, kteří krásná místa ničí už jen svou přítomností
Zajeďte si na Tádžmahál, vylezte na Eifellovku, navštivte egyptské pyramidy… A pak proklínejte sta tisíce jiných turistů, kteří měli stejný nápad jako vy. A nebo se coby český „domorodec“ projděte po Karlově mostě. Nebo spíš neprojděte – je ucpaný vytlemenými cizinci s foťáky.
8. Turisté, kteří se fotí před slavnými památkami
Socha svobody a já, katedrála sv. Víta a já, římské Coloseum a já, Chrám Boží moudrosti v Istanbulu a já… Fotka je důkazem, že jsem tam opravdu byl.
9. Turisté, kteří vyžadují hyperrealitu, tedy svět „skutečnější než skutečnost“
Třeba číšníky v kostýmech zbrojnošů a rytířů, kteří obsluhují ve „středověké“ pražské krčmě. Americký historik Daniel J. Boorstin o tom píše: „Dnešní turista svou cestovní zkušenost zesiluje pseudozážitky. Vyžaduje více podivnosti a zároveň i více přátelskosti, než mu skutečný svět může nabídnout. Věří, že může prožít životní dobrodružství za dva týdny dovolené a dopřát si vzrušení z 'riskování života', aniž by ale ve skutečnosti cokoli riskoval.
Ve světě Facebooku, MMS a Tweetu funguje cestování stejně jako povinná legrace v klasickém road movie Bláznivá dovolená. ('To už není dovolená,' říká táta Clark. 'Je to úkol bavit se. Musím se bavit a vy se taky musíte bavit. Všichni budeme mít tolik zasrané legrace, že budeme potřebovat plastickou operaci, aby odstranila ty naše pitomé úsměvy!'“)
A co když cestování nejen neposkytuje dostatek legrace, vzrušení a zážitků? Zažalujte cestovku, že vám „zkazila“ dovolenou, a chtějte odškodné.
10. Křičící turisté
Typickým příkladem jsou Němci v pražských tramvajích. Stojí sice vedle sebe, ale hulákají na sebe, jako kdyby je dělilo sto metrů. Jsou ale Němci prostě hluční (protože to mají ve své imperiální povaze), nebo je zvyšování hlasu psychologickou obranou před neznámým prostředím v cizí zemi? Pak bychom ale na cestách hulákali i my…
11. Turisté, kteří vyžadují důvěrně známé jídlo ze svého domova
Američani v pražském McDonaldu, Číňani, kteří si v českém hotelu zalévají instantní nudle vodou z rychlovarné konvice… Nebo Češi, kteří se na Hurghadě rozčilují, že v al–inclusive nejsou řízky a bramborový salát, protože „tyhle arabský blafy já jíst nebudu“.
12. Turisté, kteří vyžadují lokální speciality
Opičí mozečky v Číně, hady v Thajsku, psy ve Vietnamu… Místní to sice jedí jen zcela výjimečně, ale my to prostě musíme ochutnat, abychom o tom mohli doma vyprávět. A nebo (pokud nejsem Čech), “echt bohmische” svíčkovou s knedlíkem v Praze U Kalicha, a samozřejmě becherovku.
13. Turisté se selfie tyčemi
„Selfíčka“ jsou příznakem narcismu a stádnosti, ale když to těm lidem není trapné… Horší je, že selfie tyče trčí všude kolem, překážejí a ohrožují památky a exponáty. Některá světová muzea a galerie je proto už zakazují. Kdy s tím skvělým trendem začneme i v Česku?
14. Turisté, kvůli kterým se všechno ulehčuje
Lanovka na Sněžku, asfaltka k Angkoru nebo schody k Machu Piccu. Proboha proč? Trocha námahy je přece součástí zážitku.
(pokračování příště)
Anketa
Člověk podle vás cestuje, aby:
A TADY si přečtěte, proč je cestování moderními vlaky prostě peklo.