Jste kariérní typ, který to chce někam dotáhnout?
Tak v tom případě byste se měl vyhnout některým povoláním.
1. Řidič MHD
Slepá větev profese „řidič“. Zatímco řidiči kamionů si v mezinárodní dopravě vydělají balík a na každém odstavném parkovišti klátí jednu prostitutku za druhou, řidiči MHD berou almužnu, pořád jezdí dokola jednu a tu samou trasu a sem tam se jim někdo v noci vymočí nebo podělá na zadní sedadlo, což samozřejmě řidič musí řešit.
Navíc každý den ráno vozí nasrané lidi do práce, nikdo mu za to nepoděkuje a k tomu se musí potýkat s ignoranty, kteří si chtějí koupit jízdenku přímo u něho a nejmenší bankovkou, co mají, je pětitisícovka.
Coby řidič autobusu to nemáte ani moc kam dotáhnout. Maximálně tak na řidiče tramvaje.
2. Bába, co na veřejných hajzlech mění drobné
Klasickým hajzlbábám už pomalu odzvonilo, neboť veřejné záchody bývají osazeny turnikety, kam dotyčný vhodí minci a ono ho to pustí.
Nyní moderní hajzlbába už pouze plní funkci měničky mincí a brzy bude nahrazena automatem. Ačkoliv původní vytížení hajzlbáby, která vybírala „vstupné“ a za korunu vám prodala čtyři kousky toaleťáku, jenž byl akorát na to utřít to nejhorší a zbytek „doladit“ ponožkou či lístkem na vlak, nebylo taktéž nic extra, alespoň v tom byla nějaká odpovědnost. Dnešní hajzlbába už jenom mění peníze. Kariérní hrob vysloužilých pokladních v supermarketu svou dychtivou náruč zanedlouho zavře, neboť hajzlbáby jsou již dnes relikvií dřívější doby.
3. Stěhovák
Každý den několik hodin stěhujete cizí lidi. Nosíte piana, trezory a drahé spotřebiče ze shodů, do schodů nahoru a dolů. Pořád dokola. Každý den jste o kousíček blíž vyhřezlé ploténce anebo jinému krásnému trvalému poškození vašeho těla.
Od stěhováků se neodchází. Od těch vás tak maximálně odveze sanitka do nemocnice a pak rovnou do invalidního důchodu. Navíc, pokud makáte u stěhováků, znamená to, že vůbec nic neumíte (u stěhováků vám stačí to, že máte chápavé palce, umíte chodit po schodech a umíte větu: „Lepší vyhořet, než se stěhovat, viďte paninko.“) Tím pádem pro vás toho na trhu práce moc nebude.
4. Učitel
Je to smutné, ale je to tak. Vidina kariéry ve školství je tak maximálně ředitel školy, což ovšem není pro každého. Ostatně učitelé nejdou za kariérou. Oni jdou za tím svým snem a posláním. Učit ty dychtivé malé mozky, předávat jim znalosti a utvářet z nich řádné občany. Jednoho dne je ty malé mozky a budoucí řádní občané zmlátí na záchodech, natočí na mobil a vloží na YouTube a učitel prozře. To už bude pozdě, neboť už je v pasti. Už nemůže z kola ven, jelikož po třiceti letech u tabule nemá kam jinam jít.
5. Profesionální sportovec
Je to takové hezké pozlátko. Jste mladí, hrajete svůj oblíbený sport a navíc dostáváte zaplaceno. No není to paráda? Za všechny sporty můžeme uvést například hokej.
Na základní škole jste zjistili, že jste šikovní hráči. Posléze máte na výběr. Buď půjdete na sportovní gympl anebo někam jinam, kde ale budete muset mít individuální studijní plán, jelikož kvůli tréninkům a zápasům nebudete stíhat do školy chodit.
No a pak se chytnete. Je vám devatenáct, hrajete extraligu, berete sto tisíc měsíčně a svět je báječné místo. Maturitu jste sice neudělali, jelikož kvůli hokeji nebyl čas na učení, ale kdo s maturitou bere kilo za měsíc?
No a pak je vám dvacet pět a pořád tvrdnete v extralize. Sto litrů už neberete, ale i těch osmdesát je paráda. Na NHL to nevypadá. Ani do Ruska nebo Finska se nedostanete. Pořád ale máte osmdesát měsíčně, kolik lidí tohle může říct? A za co? Za to, že hrajete hokej.
Ve třiceti to začíná drhnout. Extraligu hrajete, to jo, ale na Slovensku. Za padesát litrů měsíčně. Žádný prachy jste nenašetřili, jelikož jste klasická tupá hokejka, co si žije na vysoké noze. Padesát litrů je ale pořád ještě slušný.
Pak je vám pětatřicet, kolena v háji, natržený sval v rameni se už asi nikdy nezahojí, tak vám nezbývá, než s velkou pompou ohlásit konec kariéry. V druholigovém Proseku, kde berete dvacítku měsíčně, se s vámi přijde rozloučit všech sto proseckých fanoušků. Bylo to dojemné, slzička ukápla.
No a co dál? Dál jste v prdeli. Bude vám čtyřicet, nemáte školu, nemáte žádnou praxi a umíte jenom hokej. Nic jste si nenašetřili. Můžete tedy tak akorát trénovat malé děti za pár tisíc a ve zbytku volna dělat stěhováka.
Pokud nepatříte ve sportu k světové špičce, ale pouze k průměru, jste po ukončení aktivní kariéry vyřízení.
A TADY máte 8 profesí, které se těší všeobecnému opovržení.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
