Dánský odborník přes robotiku, Henrik Christensen, předpovídá, že děti narozené letos už si řidičák dělat nebudou. Společnost od nich už totiž nebude očekávat, že by kdy řídily. Opravdu nás čeká takhle chmurná budoucnost?
Přiznejme si, že řidiči jsou podle odborných prognóz druh zralý na vymření. Na letošním výstavě spotřební elektroniky CES v Las Vegas se šéfové velkých automobilek předhánějí v pózování vedle futuristických konceptů, které se zvládnou odřídit bez asistence řidiče.
Ano, zatím jen divoká budoucnost, ale v různých koutech světa už se tyto technologie testují a představa, že budou za patnáct, dvacet let v plném nasazení, není až tak nereálná. Většina odhadů naznačuje, že se z auta stane služba jako každá jiná. Auto už nebude potřeba vlastnit, jednoduše si předplatíte jeho používání, případně ho budete používat jako taxík - potřebujete ráno dojet do práce? Přes aplikaci si na 7:30 objednáte auto, zvolíte si, jestli chcete jet sólo, nebo ve skupině s jinými lidmi, kteří mají cestu na stejné místo (v rámci ekochování vám časem možná ani nedají na výběr - bude to prostě jen další obdoba MHD), a autonomní vůz zastaví přesně na čas před vaším vchodem. Žádné starosti s parkováním, údržbou, benzínem... autonomní vozy budou křižovat město a vy si budete kdykoliv moci zavolat ten svůj, který ale samozřejmě váš nikdy nebude.
Vlastnictví auta se stane přežitkem a kratochvílí pro pár bláznů - rozumějte nás... tedy alespoň do chvíle, než nám úplně zakážou řídit a odmontují volanty i ze starých aut.
Naštěstí se pořád ještě píše rok 2017 a před autonomními technologiemi stojí mnoho překážek, především morálních, právních a softwarových. Technologie dost možná sprintuje do okamžiku, kdy rychlé počítačové čipy plně nahradí naše řidičské schopnosti, ale celá řada prekérních situací, souvisejících s bouračkami a jejich třeba i fatálními následky, stále ještě čeká na uspokojivé vyřešení. Takže se zatím můžeme utěšovat, že konec je ještě daleko.
Do té doby je čas se zorientovat v tom, jak se vlastně autonomní vozy dělí do jednotlivých kategorií. Během následujícího čtení ostatně zjistíte, že v částečně autonomním autě sedíte, zvlášť pokud bylo vyrobeno v posledních pěti letech.
Úroveň 0
Tohle je tzv. hloupé auto, tj. jakýkoliv vůz, který ovládáte stoprocentně jako řidič. Je jedno, zda jde o manuál, nebo automat, jestli je to fordka z osmdesátých let nebo škodovka z roku 2013. Ani současné bezpečnostní systémy jako nouzové brzdění, kontrola mrtvého úhlu nebo varování před opuštěním jízdního pruhu nedělají z hloupého auta chytré, pouze auto bezpečnější.
Úroveň 1
Na první úrovni už vám vůz zasahuje do řízení, resp. ho do jisté míry přebírá. Do této kategorie spadá adaptivní tempomat, který umí sám zrychlit/zpomalit a udržovat odstup od ostatních vozidel, a systém aktivního udržení v jízdním pruhu (nejen akustické či vizuální upozornění, ale aktivní zásah do řízení). Řada vozů již touto kombinací asistentů disponuje a umí tak odřídit bez řidičova zásahu značné části cesty především na dálnici.
Úroveň 2
Na druhé úrovni systém ovládá vůz i v komplexnějších situacích. Dokáže sám zastavit a rozjet se, umí projet zatáčky i křižovatky, zvládá analyzovat situaci kolem sebe, číst značky a předvídat chování ostatních účastníků silničního provozu. Od řidiče je ovšem i v autonomním módu vyžadována dokonalá pozornost a ruce na volantu. V případě jeho zásahu dochází k okamžité deaktivaci autonomního módu a kontrola nad vozem je plně v řidičových rukou. Tuto úroveň asi nejvíc zpropagoval systém Autopilot od Tesly, ale podobně komplexní autonomní ovládání zvládá např. i automobilka Mercedes-Benz a míří k němu i celá řada dalších velkých hráčů na trhu.
Úroveň 3
Na trojku by se během několika měsíců až let měla dostat nejen Tesla, ale i všichni ostatní. V hustém provozu a ve městech bude třetí úroveň fungovat trochu jako ta druhá - řidičova pozornost bude neustále vyžadována, aby se zamezilo nejrůznějším přešlapům. Na dálnicích se však díky rychlejším a chytřejším čipům a senzorům bude moci řidič věnovat i jiným věcem a spolehnout se na umělou inteligenci. To by znamenalo možnost odpočinku při dlouhých mnohasetkilometrových přesunech.
Úroveň 4
Úroveň vysoké automatizace je podle odborníků vzdálená několik let a její testování představoval např. projekt auta od Googlu, tj. vozítko bez volantu, které zvládá plnou autonomii ve většině podmínek bez jakékoliv asistence řidiče. Tady už skutečně můžete hodit nohy na stůl, resp. se klidně k vozovce obrátit zády nebo si dát šlofíka. Automobil zvládne celou cestu sám bez řidičova zásahu, v některých modelech vlastně ani nebude řidičův zásah možný, protože tradiční ovládací prvky budou zcela chybět.
Úroveň 5
Už čtvrtá úroveň je v podstatě plná automatizace, ale pořád jsou tu určitě výjimky, třeba zhoršené počasí (hustý déšť, mlha, sníh), ve kterém mohou senzory a radary fungovat méně než ideálně, a je tu také jízda po nezpevněném povrchu, případně na náledí, kterou se musí umělá inteligence "naučit". Pětka je tedy ze všeho nejvíc poučenou a vychytanou čtyřkou, která definitivně umožní odevzdat řízení strojům.
Věříme, že tenhle milník je hodně daleko, ale zároveň je nám jasné, že mnoha lidem, kteří třeba řídit nemohou, otevře cestu k vyšší mobilitě a svobodě. Všechno má své pro a proti. Víte, jak se to říká: Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Tak si držme palce, aby s nástupem samořídících aut vlády všech zemí nezakázaly všechny staré modely, které na místě mezi sedačkou a volantem pořád ještě spoléhají na selský rozum a nikoliv na jedničky a nuly.
A TADY se podívejte na 5 důvodů, proč bude už brzy Subaru WRX STi ještě lepší koupí než kdy dřív.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
