Příběh nejnavštěvovanější pařížské stavby začal v květnu 1886, kdy byl vypsán konkurz na stavbu pro chystanou mezinárodní výstavu. Mezi projekty na symbolickou stavbu na čtvercových Martových polích se objevilo ledacos, ale většina z nich se držela tradičních tvarů a norem. Eiffelova věž šla jasně proti dosavadnímu vkusu, odvážně demonstrovala technický pokrok svou holou kovovou konstrukcí. Začátkem roku 1887 bylo rozhodnuto, Gustav Eiffel podepsal smlouvu a stavba mohla začít.
Eiffel trval na tom, aby věž byla jasným symbolem inženýrského pokroku a zároveň byla dodržena smyslová harmonie. Filigránské tvary věže mají odhalovat skrytá pravidla fyzikální harmonie kovu. Celkový tvar mimo jiné vycházel i z výpočtů síly větru. Maximální rychlost, kterou konstrukce vydrží a pohne se přitom o 12 cm, je 180 km/h, přičemž taková rychlost dosud nebyla naměřena.
Bylo vytvořeno přes 1 700 nákresů skeletu a z nich neskutečných 18 000 detailů konstrukčních prvků. Ty se vyráběly a částečně montovaly v Eiffelových dílnách, a pak se převážely lodí na staveniště, kde se spojovaly nýty. Celá stavba je spojena neskutečnými 25 miliony nýtů! Nýtovalo se bez přestávek celý rok a za každého počasí od 6,30 ráno až do soumraku.
O dělníky na oplátku bylo dobře postaráno. Plat měli na svou dobu více než slušný, navíc pro ně Eiffel zřídil závodní kuchyň, která jim podávala jídlo přímo na věži. Také se dbalo na kázeň. Zájemců o práci bylo dostatek, takže si mohli dovolit neukázněné pracovníky okamžitě vyhodit. Díky perfektní přípravě, velkému množství nákresů a plánování byla stavba za dva roky a dva měsíce hotová. 31. března 1889 na vrcholu Eiffelovy věže zavlála francouzská trikolora.
A TADY si přečtěte čtyři otázky k teroristickému útoku ve Francii.