1. Vetřelci
Je to rouhání, dát na první místo Cameronův sequel a nikoliv Scottův originál? Přeberte si to, jak chcete, ale u mě je to těsné vítězství, protože Cameron měl koule zpřeházet celý koncept a vydat se dokonce i do jiného žánru. Mimozemský děs vystřídalo akční napětí a vetřelci se dali počítat na tucty. Dokonce jsme k nim vyfasovali i královnu a pořádný kus mytologie navíc. Z Ripleyové se stala drsňačka, která nakonec trumfla i celou jednotku ostrých mariňáků. Možná to bylo až moc popcornu najednou, ale zpětné zhlédnutí vás utvrdí v tom, že Cameron moc dobře věděl, co dělá. Vetřelci dodnes zůstávají ikonou celého žánru a mají spoustu (většinou marných) imitátorů.
2. Vetřelec
Dokonalé naplnění pojmu sci-fi horor. Dvě třetiny stopáže vás Ridley Scott bude škádlit a budovat děs, který kolem sebe rozsévá neviděná hrozba. Bezbranná, ale nikoliv hloupá posádka na návštěvě cizí planety potkává mimozemské zlo. Takhle nějak by asi vypadal první kontakt stáda ovcí s vlkem. Za úspěch prvního Vetřelce může nejen jistá režisérská vize, ale také design od H. R. Gigera a volnost, kterou tenkrát Scott od studia dostal. Nikdo netušil, co mu pod rukama vznikne a komorní styl, vynucený nízkým rozpočtem, je předností a nikoliv slabinou snímku. Kéž by se podle jeho nepsaných pravidel točilo víc filmů, kinosály by byly mnohem šťastnějším místem.
3. Vetřelec 3
Radikální řez Davida Finchera má za sebou pohnutou historii, takže i jeho umístění v žebříčku může záviset na tom, kterou verzi jste viděli. Ta standardní se dost možná dělí se čtyřkou o tuhle bronzovou pozici. Až režisérský sestřih ji částečně předbíhá. Umístit děj na vězeňskou planetu a radikálně proměnit postavu Ripleyové, to byl odvážný krok. Fincher navíc svou pomalou celovečerní depku korunuje likvidací celé ságy, snažíc se posunout sci-fi horor zas o stupínek výš. Pořekadlo o tom, že cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly, snad nikdy neplatilo víc, ale s odstupem času lze i na třetím Vetřelci najít světlé chvilky.
4. Vetřelec 4
Francouzský blázen Jean-Pierre Jeunet vetřelce vzkřísil mezi Městem ztracených dětí a Amélií z Montmartru. Obojí rozhodně osobitější a lépe hodnocené filmy, ale ono to Vzkříšení mezi ně hezky zapadá, protože je také plné neotřelých a poměrně statečných nápadů. Ripleyová je zpátky, ačkoliv v ní tiká něco nelidského, androidi už nejsou tajuplní elegáni, které podezíráte na první pohled z nečlověčenství, a naopak vetřelčí DNA se tu začíná míchat s lidskou, což vede k mnoha dilematům na straně lovce i loveného. Jinými slovy je Vetřelec: Vzkříšení tak trochu guláš, ze kterého si šťavnaté kousky masa musíte občas zdlouhavě lovit lžíci. Tak trochu vynucený upgrade dvacet let po originálu, který ukázal, že dobře placený scenárista se při oživování mrtvol nesmí štítit ničeho.
5. Prometheus
Je to vetřelčí film, ale vetřelci tam nejsou? Ridley Scott udělal s Prometheem takový veletoč, že mu to mnozí fandové dodnes neodpustili. Parta vědců se vydává do vesmíru na základě velmi matných důkazů o tom, že lidstvo je možná produktem mocné rasy inženýrů, které ho po letech zve na kobereček. Ve skutečnosti je to ale past, při které se bohužel na vetřelce nedostane, protože je tu jednak tajemná černá tekutina, jednak vesmírní červi, prostě různé věci, o kterých se ve vetřelcích nikdy nemluvilo, takže můžeme klidně předstírat, že o vetřelce vůbec nejde... jen o generický, přechytralý horor s mimořádně hloupou posádkou vesmírné lodi a jedním šíleným androidem, který po sobě zanechá víc otázek než odpovědí.
6. Vetřelec vs. Predator
Foxové vlastní vetřelce i predátory, což vedlo v Predátorovi 2 (1990) k malému vtípku v pozadí jedné scény. Z toho ale nakonec rozkvetly komiksy, videohry a nakonec i odštěpená filmová série, která obě sci-fi ikony degradovala na pouhé figurky v béčkové sci-fi Paula W.S. Andersona. Jinými slovy, po Predátorovi (1987) a Vetřelcích (1986), naprostých špičkách žánru, přišla levná, nikterak ambiciózní žánrová výplň, která predátory prezentovala jako lovce, kteří střílí vetřelce podobně jako myslivci škodnou. Jenže tahle škodná se rozhodla, že už toho má dost. A lidi? Ti se tu ocitli tak nějak omylem, což vedlo k moudru "Ať zvítězí kdokoliv, my prohrajeme". Na papíře to zní hezky, ale neuvěřitelně otravný casting a mizerný scénář posílají tenhle průhledný pokus na dno dějin. Alien vs. Predator ovšem překvapivě vydělal dost peněz na to, aby vzniklo pokračování.
7. Vetřelec: Covenant
Nejnovější pokračování Prometh... pardon Vetřelce, se snaží uklidnit fanoušky, které naštvalo, co Ridley předvedl v Prometheovi. Takže konečně dostanete všechny ty odpovědi, zabalené do snaživého skororemaku jedničky se skoroRipleyovou a úplně prvním prapůvodním vetřelcem. Takový byl alespoň plán. Ridley se ale bohužel místo stavění poctivého hororu pachtí za filozofickým přesahem - cituje historii umění, rozjímá nad vztahem stvořitele a jeho oveček, snaží se všechny předchozí události věrohodně pospojovat a zapomíná přitom, že film má mít především svůj vlastní příběh a pořádné postavy, nikoliv být jenom nudnou a nadbytečnou vysvětlivkou a částečně i omluvenkou za Promethea. Ten byl alespoň osobitý a svým způsobem i trochu drzý. Covenant naopak hraje na jistotu a předvádí nám to, co jsme před těmi čtyřiceti lety viděli v mnohem úspornějším a lepším podání. Doplnění o rádoby fantaskní teorii o skutečném původu vetřelců to nespraví - působí totiž v kontextu zbytku spíš jako umělecká sebevražda.
Covenant jakž takž funguje jako tradiční sci-fi vyvražďovačka s hloupou posádkou, pokud si v hlavě vymažete jakoukoliv spojitost s vetřelcem. Bohužel to dost dobře nejde, protože na rozdíl od Promethea vám Ridley Scott nejrůznější pojítka cpe do chřtánu horem spodem. A navíc slibuje další pokračování, pokud tenhle film vydělá dost peněz. A on vydělá, takže se lze obávat, že vetřelčí historie bude ještě zamotanější. Sami si rozhodněte, jestli u toho chcete být, protože po Covenantovi je zcela zjevné, že Scott ani při nejlepší vůli vetřelce nevylepší ani nedovysvětlí. Bude ho prostě jen znovu a znovu dojit, než nás to všechny dokonale otráví. Přirovnání ke Star Wars a epizodám I až III je víc než trefné.
8. Vetřelci vs. Predator 2
S druhým dílem téhle série došlo k výměně režisérů i celého konceptu. Bratři Strauseové sice konečně přenesli slavné postavy do civilizace (hlavně v případě vetřelců se jedná o premiéru), ale učinili tak povrchním videoklipovým stylem. Vyšší rating přinesl brutálnější metody likvidace, ale to spolu s umístěním do zapadákova někde v Coloradu, degradovalo hororové celebrity do rolí anonymních zabijáků ve středoškolské vyvražďovačce. Dříve nekompromisní predátoři jsou najednou za amatéry, na sejmutí houfu vetřelců stačí naštvaná mamina s brokovnicí - jsou to prostě jatka v trochu jiném smyslu, než o kterém jsme snili. Navíc se ukazuje, že na stříbrném plátně tuhle vesmírnou dvojici prostě nikdo neumí dát smysluplně dohromady.
A TADY se můžete dočíst, že se Zeman rozhodl dát milost vězni z Azkabanu.