V německém Hamburku došlo u příležitosti konání summitu G20 k historicky prvnímu osobnímu setkání nového amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimírem Putinem. Na první schůzku s napětím již od Trumpova zvolení čekali nejen oba její aktéři, ale i zbytek světa. Jak tedy setkání dvojice nejmocnějších mužů probíhalo a co si z něho máme odnést?
1) Schůzka se pětinásobně protáhla
trup4.jpg
Schůzka měla kvůli nabitému programu summitu G20 trvat jen půl hodiny, nakonec ale trvala pětkrát tolik. Ostatní lídři holt museli počkat. (Foto: dailymail.co.uk)
Zamýšlené setkání Trumpa s Putinem bylo vzhledem k nabitému programu summitu G20 plánované na 30 minut. Během této půlhodiny se měli lídři seznámit a oťukat, případně se dohodnout na dalším delším setkání a nikdo moc nečekal, že by se zde řešilo cokoliv zásadního kromě pár zdvořilostních otázek. Oba prezidenti ale vyvedli přítomné novináře a politologické experty z rovnováhy tím, že plánovanou půlhodinu protáhli na téměř dvě a půl hodiny a nevyhnuli se ani poměrně závažným otázkám, o kterých panují mezi jejich národy spory. Program summitu se tak musel posunout, jelikož nikdo si pochopitelně netroufne poklepávat na hodinky a dávat tak najevo dvojici nejmocnějších mužů světa, že jejich čas vypršel.
2) Souboj řeči těl
Schůzka a její záznam nedají spát nejen politologům, ale i expertům na řeč těla, kteří analyzují každý sebemenší pohyb, kterého se Trump a Putin během dvou a půl hodiny dopustili. Všichni se shodují na tom, že jednání probíhalo co do řeči těla obou aktérů úplně jinak, než probíhala jednání Putina s Trumpovým předchůdcem Barackem Obamou, kdy oba spíše strnule seděli a hovořili. Schůzka s Trumpem byla nicméně plná vášnivé gestikulace a změn celkové pozice těla, což svědčí o větší otevřenosti k debatě, ale i o mnohem menší kontrolou nad vlastními emocemi u obou lídrů. Trump se hned na začátku svým typickým podáním ruky, kdy dlaň svého protějšku delší dobu svírá oběma svýma rukama, pokusil nastolit dominanci, jak je jeho zvykem. Na rozdíl od setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem tím ale Putina ale absolutně nevyvedl z míry. Oba politici po většinu diskuse udržovali oční kontakt a experti se shodují na tom, že ani jeden neměl nijak výrazně navrch.
3) Večeře s první dámou
trup3.jpg
Putin si u veřeře v němčině notoval s Melanií Trumpovou. Copak si asi řekli? (Foto: dailymail.co.uk)
Po setkání s Trumpem čekalo na Putina i o něco příjemnější setkání s americkou první dámou Melanií. Tu organizátoři summitu usadili na slavnostní večeři hned vedle ruského prezidenta, takže měli k dispozici dostatek času na seznámení se. Využili toho, že Melanie Trumpová jako Slovinka narozená ještě v bývalé Jugoslávii stejně jako Putin hovoří vzhledem k rodinným kořenům německy a němčinu proto zvolili jako společnou řeč při konverzaci. Museli si ale dávat pozor na to, co říkají, neboť ob jednu židli seděla německá kancléřka Angela Merkelová a ani Putin ani Trumpová by nejspíše nechtěli, aby se k jejím uším dostalo, co nemá. Trump si mezitím u stolu notoval s argentinskou první dámou Julianou Awada. Rozuměli si i vedle sebe sedící čínský prezident Si Ťin-pching a manželka francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Brigitte. Zasedací pořádek, při kterém byly manželské páry rozděleny a promíchány, byl tak od organizátorů chytrým tahem, jelikož prezidentské protějšky většinou mají na svého partnera vliv a často ho přesvědčí i ve věcech, kde běžná diplomacie selhává.
4) Ruské vměšování do amerických voleb
trup.jpg
Oba prezidenti se shodli na tom, že jejich státy by se měli sbližovat a odstraňovat vzájemné rozdíly. Teď ještě to realizovat. (Foto: dailymail.co.uk)
Trump se do debaty pustil zostra a po úvodní zdvořilostní části přešel rovnou k věci. Tou se stala palčivá otázka ruského vlivu na americké prezidentské volby. Mnozí Trumpovi kritici se ohání tím, že za jeho zvolením je hlavně Rusko, které ovlivňovalo veřejné mínění a hlavně manipulovalo s volebními výsledky, čímž poškodilo Trumpovu protikandidátku Hillary Clintonovou. Věc vyšetřují americké tajné a bezpečnostní služby, nicméně ani jeden z prezidentů téma doposud neotevřel takto veřejně. Trump jakékoliv vměšování ze strany Ruska důrazně popíral a ač ruská média píší, že Trump se měl s tímto jeho vyjádřením spokojit a akceptovat ho, na americkém prezidentovi bylo vidět, že sám tomu, že by byť k sebemenším pokusům Ruska o ovlivnění voleb nedošlo, moc nevěří. Debata se nicméně nevyhrotila, patrné ale bylo, že na dané téma ještě nebylo řečeno mezi oběma stranami poslední slovo. Jak Trump, tak Putin se shodli na tom, že aby se podobným sporům do budoucna předešlo, je nutné pracovat na sbližování obou zemí a odstraňování rozdílů cestou hledání kompromisů.
5) Mír na Blízkém východě
trup1.jpg
Schůzka, které se kromě prezidentů zúčastnili i ministři zahraničí obou zemí, přinesla ovoce v podobě uzavření mírové dohody o Sýrii. (Foto: dailymail.co.uk)
Z celosvětového hlediska asi nejvýznamnějším výstupem schůzky Donalda Trumpa s Vladimírem Putinem je dohoda o klidu zbraní a příměří v části Sýrie, v níž působí ruské jednotky. Tuto dohodu můžeme s klidným svědomím označit za Trumpovo vítězství, jelikož americkým diplomatům a vojenským funkcionářům se do schůzky prezidentů nepodařilo k tomuto kroku Rusko přesvědčit. Dohoda, jejíž součástí má být i Izrael a Jordánsko, by měla pomoci ke zmenšení ruského vlivu na situaci ve válkou zmítané zemi, kde Rusko podporuje režim prezidenta Asada, což neušlo kritice z úst Trumpa ani na setkání v Hamburku, kde Putinovi vyčetl podporu nepřátel západní civilizace. Kritický byl Trump vůči Putinovi i kvůli otázkám Ukrajiny, konkrétně anexe Krymu a udržování konfliktů v oblasti Donbasu. Trump tak ukázal, že rozhodně není jen Putinovým pochlebovačem, ale naopak se nebojí ruského prezidenta kritizovat a to tváří v tvář a zcela veřejně.
A TADY si přečtěte o tom, že snaha o sjednocení Kypru opět selhala.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
