1) Šílené dětství v rodině náboženského fanatika
Jako své pravé jméno uváděl GG Allin jméno Kevin Michael Allin. To ale nebylo jméno, které dostal od rodičů poté, co se 29. srpna 1956 narodil. Jeho silně pobožný otec se rozhodl synka pojmenovat Jesus Christ Allin, tedy Ježíš Kristus, aby se dítě co nejvíce podobalo bohu. To, co ale GG Allin v následujících letech prováděl, bylo spíše dílem ďáblovým.
Nejspíše to bylo právě zcela neutěšené dětství v dřevěné chýši bez vody a elektřiny, které Allina poznamenalo a udělalo z něj neřízenou střelu. Přezdívku GG svým způsobem vymyslel jeho bratr Merle, který neuměl vyslovit jméno Jesus a říkal svému sourozenci Jeje (čteno stejně jako GG - Džídží). Otec byl kromě náboženského fanatika i psychopatickým násilníkem, který celou rodinu vytrvale bil a dokonce děti nutil kopat si vlastní hroby s tím, že je pak zavraždí a zakope.
2) Šikanovaný mladík, který se zhlédl v tvrdé hudbě
Stejně jako jeho bratr byl i GG Allin mentálně zaostalý. Navštěvoval zvláštní školu, několikrát propadl a svými spolužáky byl vytrvale šikanován. Jedním z důvodů bylo jeho jméno Jesus Christ, dalším například to, že chodil extrémně výstředně oblékaný a mimo jiné často chodil do školy i v ženských šatech. Útěchou Allinovi byla hudba, v níž našel svou největší vášeň.
Jako malý nejprve Allin propadl Beatles, ale velmi záhy ho to začalo tíhnout k tvrdší muzice a interpretům, kteří se nebáli šokovat svým vzhledem jako například Alice Cooper nebo KISS. GG Allin založil spolu s bratrem Merlem několik kapel, v nichž nejprve hrál na bicí a poté zpíval. Ani jedna kapela nicméně neexistovala déle než pár měsíců, z velké míry proto, že s bratry Allinovými prostě nešlo delší dobu vydržet. Nezřídkakdy existenci kapely ukončila rvačka přímo na podiu, kde zuřivý GG Allin uprostřed koncertu napadl své spoluhráče.
3) Věčně zfetovaný divoch, co se nebál jít do extrémů
Už jako teenager byl GG Allin regulérní alkoholik a poprvé přičichl k drogám. Na počátku osmdesátých let byl již závislý na heroinu, ale nepohrdl ani pervitinem, marihuanou nebo čicháním toluenu. Rocková hudba koncem 70. let přestala být pro Allina dostatečně tvrdá a přeorientoval se na nově vzniklé žánry punk a hardcore. Ač se jednalo o z podstaty o divoké a nespoutané hudební styly, Allin posunul jejich hranice ještě o mnoho úrovní výš.
Během koncertů vystupoval GG Allin často jen v suspenzoru nebo úplně nahý. Mikrofonem si pravidelně mlátil do hlavy tak dlouho, dokud nezačal krvácet a jeho čelo tak bylo pokryto mokvajícími boláky. Uprostřed skladby například začal močit do publika, řezal se nožem do penisu nebo se na pódiu vykálel a následně se pomazával svými exkrementy, házel je po lidech nebo je dokonce i jedl. Nechybělo brutální napadání spoluhráčů, ale i diváků. Některé koncerty kvůli Allinovým excesům skončily v průběhu první skladby. Paradoxem toho všeho je, že lidé si tuto nefalšovanou dekadenci užívali a právě to nejextrémnější pojetí punku udělalo z GG Allina legendu.
4) Šílenec, ale i plodný muzikant mnoha žánrů
Ač by se mohlo zdát, že GG Allin byl jen zdrogovaným bláznem, co na pódiu dával volný průchod svému šílenství, nelze mu upřít hudební talent a to nejen v žánru punku. Allin prakticky celý život skládal písničky a psal k nim texty, uměl hrát na bicí, na kytaru a zpívat a nahrál desítky nahrávek, mimo jiné i mluveného slova jako recitálu, klasického rocku nebo country. Většina nahrávek byla nicméně v mizerné kvalitě, což ale nijak nebránilo tomu, že své publikum si Allin uměl vždycky najít.
Kritici nenechali na Allinově tvorbě nit suchou, označovali ji za naprostý brak a hlavně upozorňovali na to, že jeho texty jsou daleko za hranou dobrého i špatného vkusu. Tematicky byly skladby GG Allina plné otevřené misogynie, pedofilie a rasismu. Častými tématy jsou rovněž brutální vraždy, drogy a alkohol. Za co ho kritika nenáviděla, za to ho fanoušci milovali. Většina z návštěvníků jeho koncertů se shodovala na tom, že větší divočinu než vystoupení GG Allina nezažili a dokud nenavštíví další koncert, tak ani nezažijí.
5) V hnusu žil, v hnusu zemřel
Allin delší dobu tvrdil, že jeho plánem je spáchat během koncertu sebevraždu. To se mu sice nepovedlo, nicméně jeho odchod z tohoto světa byl stejně nechutný jako celý jeho život. Během Allinova posledního koncertu 28. června 1993 v klubu Gas Station v New Yorku během druhé písně vypadl proud, na což Allin zareagoval tak, že začal demolovat vybavení klubu a následně nahý vyšel do ulic, následován skupinkou fanoušků. Společně došli do bytu Allinova kamaráda, kde hromadně začali brát drogy. Allin si do žíl píchl enormní dávku nekvalitního heroinu a upadl do bezvědomí. Když se s jeho bezvládným tělem ostatní účastníci drogového večírku fotili, nevšimli si, že už nedýchá.
Pohřeb GG Allina pět dní po jeho smrti byl pomyslným vyvrcholením jeho obskurní kariéry. Na přání jeho bratra nebylo Allinovo tělo nijak posmrtně upraveno. V rakvi tak mrtvý GG Allin ležel nafouklý, potřísněný zaschlou krví, močí a výkaly. Odpudivý smrad, který se vinul z rakve, doplňovalo i to, že tělo GG Allina již počalo zahnívat. Na sobě měl Allin jen pozvracenou koženou bundu a suspenzor. Z jeho pohřbu udělali přátelé párty, během které ho polívali whisky, sypali mu do nosu kokain a típali o něj marihuanové jointy. To vše natáčeli na video. Dnes je Allinův hrob hojně navštěvován jeho fanoušky. Jen namísto květin a svíček mu zde projevují úctu svérázným způsobem, například tím, že hrob v lepším případě polijí alkoholem či ho v horším případě pomočí nebo se na něj vyzvrací. GG Allinovi by se ale nicméně právě toto líbilo.
A TADY si přečtěte o letecké katastrofě, která dala jméno kapele Rammstein.